
Jak se ze "slušňáka" stal narkoman...
Když jsem se s ním setkal poprvé "v prváku", tak nám bylo 14 let. On vypadal o trochu mladší než skutečně byl. Měl krátké vlasy, košili, která měla límeček bílé barvy, slušně vypadal, slušně mluvil a nikdo nepochyboval o jeho slušném vychování a o tom, že to bude "jedničkář". A skutečně se dobře učil a poctivě dělal domácí úkoly.
Většina žáků ve třídě měla dlouhé vlasy a otrhané džínové vestičky /prostě rok 1986/. Takže "X" byl vlastně "ten jinej", "bílá vrána". Já osobně jsem alkohol popíjel od 14 let, kouřil jsem od 15 let, marihuanu jsem měl asi v 17 letech. Většina spolužáků na tom byla podobně. Ale "X" nepil alkohol, nekouřil, nemluvil sprostě, "nekašlal" na úkoly, "nekašlal" na učení, neposlouchal "naší muziku", a neoslovoval spolužáky "ty vole". Místo toho, aby šel příkladem on nám, viděl svůj vzor on v nás. A postupně se nám chtěl podobat. Takže banda puberťáků /včetně mé osoby/ povídala pohádky o tom, jak popíjela a kolik toho vypila. No a "X", jelikož se nám chtěl podobat, aby byl součástí "smečky" a aby ho "smečka" přijala, začal postupně "trénovat" pití alkoholu. Nejdříve doma, aby si ho "otestoval". Později popíjel se "smečkou" a snažil se s ní takříkajíc držet krok. A čím víc se opil, tím víc ho "smečka" oceňovala. A najednou zjistil, že patří k nám. A postupně "smečka" zjistila, že "bílá vrána" je "černější" než zbytek "smečky".
A takhle podobně to funguje v našem lidském stádu. Stádo pije alkohol při každé možné i nemožné příležitosti /narozeniny, svátky, vánoce, silvestry, svatby, rozvody, výhry ve sportu, výhry v životě, prohry ve sportu, prohry v životě, narození dítěte, smrt někoho, na kom nám záleželo/. A tak rochu tomu pomáhá i nízká cena alkoholu v restauracích a hospodách /0,5 litru piva většinou stojí méně, než 0,3 litru nealkoholického nápoje, někde dokonce i méně než 0,2 litru "nealka"/.
A ještě dodatek k občanu "X". Dnes má za sebou jeden rok odnětí svobody podle paragrafu 187 a 188 /"drogové paragrafy"/, několik měsíců po léčebnách, několik úrazů pod vlivem návykové látky, několik operací a jedno nepovedené manželství.
Tento rozhovor je z doby, kdy "X" měl ještě před léčbou i před výkonem trestu.
JDP: Kdy jsi začal brát drogy?
"X": Bylo to už před vojnou, na učilišti.
"X": Bylo to už před vojnou, na učilišti.
JDP: Co tě k tomu vedlo, že jsi začal brát:
"X": Nejdřív to byla zvědavost, asi jako u většiny narkomanů. A pak to bylo prostě fajn. Zpočátku jsem bral jenom o víkendech. Teď furt.
"X": Nejdřív to byla zvědavost, asi jako u většiny narkomanů. A pak to bylo prostě fajn. Zpočátku jsem bral jenom o víkendech. Teď furt.
JDP: Co všechno jsi už zkusil?
"X": Hašiš, trávu, heroin, opiáty všeho druhu, pervitin. Koštoval jsem asi všechno kromě extáze.
"X": Hašiš, trávu, heroin, opiáty všeho druhu, pervitin. Koštoval jsem asi všechno kromě extáze.
JDP: Co bereš teď?
"X": Teď jsem na pervitinu.
"X": Teď jsem na pervitinu.
JDP: Jak dlouho bereš pervitin?
"X": Čtyři roky. Předtím jsem bral měkčí drogy a hodně jsem chlastal. Měl jsem pořád takové divné sklony...
"X": Čtyři roky. Předtím jsem bral měkčí drogy a hodně jsem chlastal. Měl jsem pořád takové divné sklony...
JDP: Jaké sklony?
"X": No tak... prostě jsem to... no spěl jsem k drogám prostě od puberty.
"X": No tak... prostě jsem to... no spěl jsem k drogám prostě od puberty.
JDP: Kdo tě naučil brát drogy?
"X": Nikdo. Prostě já sám. prostě jsem to tak chtěl... Jsem řekl, že jsem měl divné sklony.
"X": Nikdo. Prostě já sám. prostě jsem to tak chtěl... Jsem řekl, že jsem měl divné sklony.
JDP: Říká se, že jeden narkoman naučí brát drogy deset dalších lidí. Někde se dokonce uvádí až sto lidí. Kolik lidí jsi přivedl k drogám ty?
"X": Já nikoho. To rozhodně ne. Ty se ptáš jako nějakej polda...
"X": Já nikoho. To rozhodně ne. Ty se ptáš jako nějakej polda...
JDP: Kde bydlíš teď a kde jsi bydlel zpočátku?
"X": Zpočátku jsem bydlel tam, kde dosud...
"X": Zpočátku jsem bydlel tam, kde dosud...
JDP: To znamená...?
"X": U fotra.
"X": U fotra.
JDP: Ale nějaký čas jsi bydlel někde jinde...
"X": No chvilkově. Buď u někoho nebo nějaké zájezdy a tak.
"X": No chvilkově. Buď u někoho nebo nějaké zájezdy a tak.
JDP: V nějakých squattech nebo v normálních bytech?
"X": Squatty ne. Normální byty... skoro... Ale nájmy jsme neplatili. To ne.
"X": Squatty ne. Normální byty... skoro... Ale nájmy jsme neplatili. To ne.
JDP: Bydleli jste s dalšíma narkomanama?
"X": Jasně! Jsme v družné pospolitosti...
"X": Jasně! Jsme v družné pospolitosti...
JDP: Máš nějaké finanční problémy?
"X": Ty jsou neustále a vlastně nejsou. Žádné finance nemám, takže nemám problém, co s nima. Kam je investovat...
"X": Ty jsou neustále a vlastně nejsou. Žádné finance nemám, takže nemám problém, co s nima. Kam je investovat...
JDP: Takže jak se živíš?
"X": Přežívám... nestěžuju si... prostě mě to... někdo založí a tak... Nebo mě někdo pozve, třeba teď ty...
"X": Přežívám... nestěžuju si... prostě mě to... někdo založí a tak... Nebo mě někdo pozve, třeba teď ty...
JDP: Kde si sháníš peníze na obživu?
"X": Nikde. Já sháním obživu...
"X": Nikde. Já sháním obživu...
JDP: Kde si sháníš obživu?
"X": Různě. Po známejch a tak... nebo u fotra.
"X": Různě. Po známejch a tak... nebo u fotra.
JDP: Co na to říká tvůj otec?
"X": Nelíbí se mu to, to je jasný, že ne... jenže, jenže jenže...
"X": Nelíbí se mu to, to je jasný, že ne... jenže, jenže jenže...
JDP: Nebojíš se, že tě někdy vyhodí?
"X": Může se to stát...
"X": Může se to stát...
JDP: A co pak?
"X": Je léto, tak co. Na podzim by to bylo horší. No nevim. Myslím, že bych do práce asi nešel.
"X": Je léto, tak co. Na podzim by to bylo horší. No nevim. Myslím, že bych do práce asi nešel.
JDP: Takže nechceš chodit do práce?
"X": Nejdřív jsem chtěl chodit a taky jsem chodil. Teď už nechci. Nemohl jsem tam s těma lidma vydržet.
"X": Nejdřív jsem chtěl chodit a taky jsem chodil. Teď už nechci. Nemohl jsem tam s těma lidma vydržet.
JDP: Jaké jsi měl rodinné zázemí?
"X": Skvělé. Nemůžu si stěžovat... Rodiče na tom žádnou vinu nemají, že jsem začal brát drogy. Na tom mám vinu jen já sám.
"X": Skvělé. Nemůžu si stěžovat... Rodiče na tom žádnou vinu nemají, že jsem začal brát drogy. Na tom mám vinu jen já sám.
JDP: Každý hledá v drogách něco jiného, ty v nich hledáš co?
"X": Nacházím v tom hluboké uspokojení, ale zároveň vím, že mě to ničí. Je to útěk od reality.
"X": Nacházím v tom hluboké uspokojení, ale zároveň vím, že mě to ničí. Je to útěk od reality.
JDP: Věříš v Boha?
"X": Vím o něm... nevěřím v něj...
"X": Vím o něm... nevěřím v něj...
JDP: Věříš tedy v to, že existuje?
"X": Vím, že Bůh existuje, ale nejsem věřící. Nevěřím mu. Zajímá mě magie.
"X": Vím, že Bůh existuje, ale nejsem věřící. Nevěřím mu. Zajímá mě magie.
JDP: Provozuješ magii?
"X": Ne, to ne. Nedá se říct, že bych provozoval magii. Pouze mě to zajímá. Rád si o tom něco přečtu a tak.
"X": Ne, to ne. Nedá se říct, že bych provozoval magii. Pouze mě to zajímá. Rád si o tom něco přečtu a tak.
JDP: Řekl jsi, že věříš v existenci Boha i přes to, že Bohu nevěříš. Věřil jsi v existenci Boha i před tím, než jsi začal užívat drogy nebo se dá říct, že až drogy ti přiblížily jeho existenci.
"X": Při užívání drog jsem poznal, že existují i věci paranormální. Zpočátku to bylo dobré, ta skutečnost s paranormálem. Ale teď se toho trošku bojím. Prostě mám z toho strach.
"X": Při užívání drog jsem poznal, že existují i věci paranormální. Zpočátku to bylo dobré, ta skutečnost s paranormálem. Ale teď se toho trošku bojím. Prostě mám z toho strach.
JDP: O narkomanech se říká, že jsou nebezpeční pro společnost. S braním drog se váže mnohdy kriminalita a narkomani stojí daňové poplatníky mnoho peněz. Ty sám si myslíš, že jsi pro společnost nějak nebezpečný?
"X": /smích/ Ne, ne. To rozhodně ne. Nejsem pro společnost nijak nebezpečný. Nejsem agresivní.
"X": /smích/ Ne, ne. To rozhodně ne. Nejsem pro společnost nijak nebezpečný. Nejsem agresivní.
JDP: Měl jsi někdy pocit, že jsi chtěl s drogama přestat?
"X": Jo, to jo... jako to někdy leze to... hodně mě to leze na nervy... to, že jsem závislej. Si to uvědomuju, že často vypadám jako dost nepřijatelně. Je to špatný. Fakt mě to leze na nervy, to co dělám.
"X": Jo, to jo... jako to někdy leze to... hodně mě to leze na nervy... to, že jsem závislej. Si to uvědomuju, že často vypadám jako dost nepřijatelně. Je to špatný. Fakt mě to leze na nervy, to co dělám.
JDP: Jak vidíš svojí budoucnost?
"X": Černě. Černě, fakt nevim. Nevim co bude dál. Snad se toho zřeknu a budu žít normálně.
"X": Černě. Černě, fakt nevim. Nevim co bude dál. Snad se toho zřeknu a budu žít normálně.
JDP: Na závěr: co by jsi chtěl vzkázat ostatním lidem. Lidem, kteří budou číst náš rozhobor?
"X": Lidi! /pauza/ Nechci vám vzkázat vůbec nic.
"X": Lidi! /pauza/ Nechci vám vzkázat vůbec nic.
P.S.: Momentálně je "X" po těžkém úraze. Údajně drogy nebere a brát nebude. Ale má závislost na alkoholu. Dlouhodobě se ambulatně léčí.