close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

DOBRONICE U BECHYNĚ

19. února 2008 v 18:47 | Jaroslav D. Ptáček |  TÁBORSKO
"Nekteří démonologové tvrdí, že Dobronice jsou na Táborsku pravým eldorádem strašidel. V noci tu běhají bezhlaví rytíři i kobyly, pocestné napadá obrovský černý pes s ohnivým jazykem a působí tu mnoho dalších strašidel a duchů. Konečně není se co divit, mají tu téměř ideální podmínky. Ves má bohatou historii, jsou tu zříceniny starého hradu, mlýn i řeka."
(Jaroslav Wimmer)

Obec Dobronice, nad kterou dominuje zřícenina hradu stejného jména, vznikla pravděpodobně koncem dvanáctého století našeho letopočtu u řeky Lužnice. Hrad Dobronice vlastnil rod Rožmberků a hned po nich Vladyka Diviš a jeho potomci (asi až do konce patnáctého století našeho letopočtu). Od patnáctého století až do roku 1727 (kdy se hrad dostal pod řád Jezuitů) se často vlastnictví tohoto hradu měnilo - jen namátkou:
Jan ze Rzavého;
Ondřej ze Rzavého;
Kryštov Hozlauer;
Bohuslav Hozlauer;
etc.

DOBRONICE A JEZUITÉ
Od roku 1727 až do roku 1773 využíval hrad řád Jezuitů, ale pravděpodobně jen jako své letní přechodné sídlo, protože tento řád měl své hlavní sídlo několik kilometrů odsud v obci Opařany (která leží na silnici Písek - Tábor). Hrad se stal zříceninou několik let po roce 1773, protože ho nechal rozebrat Halwinger. Proč k tomu došlo, to jsem se nedověděl, jen pouze to, že tento muž byl úředníkem. Jestli hrad nechal rozebrat ze svého vlastního popudu či na žádost někoho jiného, to zůstává otevřenou otázkou.

DOBRONICKÉ LEGENDY
Okolo Dobronic se povídá mnoho legend. Jedna z nich (která je lehce vyvratitelná) je o borovici, která stojí již léta v říceninách hradu. Pod ní prý má být křižovatka chodeb. Jedna chodba vede prý až do obce Všechlapy a jedna dokonce tvoří tunel pod Lužnicí a vede do lesů na druhé straně obce. Dále se traduje, že u Dobronic v řece leží balvan, který má své jméno: Lhář. Dle zdejších legend jsou na tomto kameni vidět otisky čertových drápů.

KUDY KAM
Obec Dobronice u Bechyně je vyhledávanou oblastí ač je v záplavové zóně řeky Lužnice. Ta již několikrát ukázala svou sílu, když se rozvodnila až do kempu pod hradem a spustošila některé domy v údolí. Nejhorší povodeň tu byla asi v roce 2002, kdy velká voda vzala most (který spojuje obě části obce) a část mlýna (viz fotografie).

1.
Pojedete-li do Dobronic od Prahy, tak se na obchvatu před Táborem dáte směrem na město Písek. Pojedete přes obec Všechov, Dražice, Drhovice. Asi po deseti až patnácti minutách se dostanete do obce Opařany. Zde odbočíte na směr Bechyně a asi po pěti kilometrech zahnete dle odbočky do údolí, kde již najdete obec Dobronice. Jelikož jsou tu nebezpečné zatáčky a úzká silnice, tak doporučuji maximum opatrnosti.

2.
Další možná cesta od Prahy je tato: Pojedete po silnici Praha - Tábor a v Táboře se dáte směrem na Bechyni a Týn nad Vltavou. Projedete obce Horky, Slapy, Malšice, Čeňkov a několik kilometrů za křižovatkou u Čeňkova odbočíte vpravo na Dobronice a budete sjíždět úzkou silnicí (asi sedm kilometrů) dolů k řece Lužnici. Několik metrů nad řekou je odbočka na levou stranu a ta vás dovede kolem chatiček a likérky lesem do obce Dobronice. Opět nabádám k velké opatrnosti při sjezdu touto silnicí, protože některé zatáčky mají úhel kolem devadesáti stupňů. Obzvláště nebezpečná je zde jízda v zimě, kdy je v lese na silnici často náledí, které se zde drží mnohem déle než ve městech (bohužel s tím mám vlastní zkušenost, protože se nám tu podařilo s kamarádkou autem přeseknout strom v zatáčce na náledí a auto i s posádkou zůstalo na boku v příkopě).

3.
Pojedete-li od Českých Budějovic, tak se vydáte směrem na Týn nad Vltavou a Bechyni. V Bechyni se vydáte směrem na Opařany a po několika kilometrech zahnete odbočkou do obce Dobronice. V Bechyni se také můžete vydat směrem na Tábor přes Sudoměřice u Bechyně a po několika kilometrech zahnete vlevo a pak pojedete dál dle bodu č. 2.

Připravil Jaroslav Demeter Ptáček
(původně publikováno na www.svetadiel.sk)

Použitá a doporučená literatura:
Jaroslav Wimmer: Pověsti z Táborska (Město Chýnov 2006);
Jiří Růžička, Štěpán Kraml: Jižní Čechy do kapsy (Levné knihy KMa 2007);
Jiří Růžička, Jana Jordáková, Zuzana Pozlovská: 100 výletních míst České republiky (Levné knihy KMa 2007)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.