close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

MÝTY A LEGENDY: Perun

29. února 2008 v 11:50 | Jaroslav D. Ptáček |  ČLÁNKY
"V tom městě byla někdy nějaká modla, tak řečená Perun, na tom místě, kde nyní jest Perunský klášter od též modly nazvaný. Ta modla od Novgorodských nejinak než jako bůh ctěna byla a měla formu nebo způsob člověka ohnivý kámen podobný hromu v rukou držícího; nebo to slovíčko Perun u Rusů a Poláků znamená hrom. Ku poctivosti a k chvále té modly zapalován byl oheň z dubového dříví, který hořel ve dne i v noci. Jestliže pak oheň ten skrze nepilnost služebníků, kteří k té povinnosti byli nařízeni, uhasl, ti bez milosti na hrdle ztrestáni byli.
(A. Guagnini: Sarmatiae europeae descriptio (1578)

DALŠÍ JMÉNA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ
PERUN
PERON
PYREN
PYRÉN
PERKUNAS
PERKONOS
PERENDE
PERÚNIŠŤ
PERUŠICE
PIORUN
PERUNJA
PERUNJI
PJERON
Srovnáván je s DIEM (1 pád: Zeus, Řecko), s JUPITEREM (Řím).



PERUN
PERUN je považován za boha bouří.
PERUN je považován za boha hromů a blesků.
PERUN je považován za boha moudrosti.
PERUN je považován za boha blahobytu a bohatství.
PERUN je považován za boha vlády a moci.
PERUN je považován za boha respektu a důstojnosti.
PERUN je považován za boha pravdy.
PERUN je považován za boha vítězství.
PERUN je považován za boha cti.



JAK HO POZNÁME
Je zobrazován různě, většinou má dlouhé vlasy a plnovous, statnou postavu. Někdy byl zobrazován se sekerou (často "ohnivou sekerou" nebo jinou zbraní), často je zobrazován v lese u stromu ("jeho stromem" je dub), s býkem a podobně.



DOBA UCTÍVÁNÍ
Pravděpodobně od 6 století našeho letopočtu. Jeho uctívání můžeme zaznamenat na některých místech i dnes.



MÍSTA UCTÍVÁNÍ
Rusko, Ukrajina, Slovanské země. Centrum kultu Peruna je pravděpodobně v Kyjevě a v Novgorodu. Stopy jeho uctívání však najdeme například i v Albánii nebo Bulharsku.



PAMÁTKY
Kamenné sochy, vyřezávané "sochy", dřevoryty, amulety, figurky etc.
Církevní traktáty datované přibližně mezi 11. až 16 stol. našeho letopočtu.
Ruské apokryfy a další literální prameny.
"Modla jeho, kterou nechal postaviti r. 980 kníže Vladimír na chlumu před palácem svým v Kyjevě, byla ze dřeva a měla stříbrnou hlavu a zlaté vousy. Vladimírův strýc Dobrynja postavil podobnou modlu v Novgorodě nad řekou Volchovem a obyvatelé z Novgoroda přinášeli jí oběti."
(Jan Máchal)



MODLITBY
"Ať nemají pomoci od boha ani od Peruna,
ať se nazaštítí štíty svými a pohubeni budou meči svými i jinou zbraní svou, i ať budou otroky v tomto čase i budoucím."
(Tak toto je modlitba knížete Igora proti těm, kteří porušili smlouvy)
"Nebeský Perune, nejvyšší z bohů, pane blesku, mužnosti, inspirace a soudnosti. Tobě je zasvěcen tento den. Požehnej mi svou přízní. Nechť jsem udatný a mužný, nechť má moudrost roste, nechť jasný blesk intuice ozáří mé čelo. Ctím tě, nejvyšší z bohů!"
(Adorace na čtvrtek dle knihy Slovanská magie od J. Kariky)



SLOVNÍČEK STAROSLOVANÚ


PER
Per je dle Máchala odvozeno od slova "práti" (ne však ve smyslu "práti prádlo", ale ve smyslu "práti se" či bojovat s někým etc) S koncovkoui "un" toto slovo znamená přeneseně "hromovládce".


PIORUN
Polské jméno boha hromu, pravděpodobně totožné s Perunem.


PJERON
Sandoměřské jméno boha blesku, který pronásleduje s ručnicí za bouřky zlé démony, kteří "dělají" blesky. Takže dle této legendy není Perun bohem blesku a hromu, ale spíš bohem, který bojuje proti příčinám blesků a hromů.


PERENDAN
Název dne v týdnu dle slovanů v polabsku. Jedná se o čtvrtek, který je zasvěcen pro Peruna. To mu také odpovídá ve slovanské magii každodenní adorace, jenž je prováděna každý den pro jiného slovanského boha.


SLOVANSKÉ KAŽDODENNÍ ADORACE
Ve slovanské magii je kařdý den v týdnu zasvěcen jinému bohu a dle toho prováděli staří slované své adorace: pondělí - Mokoš, úterý - Svarožič, středa Weles (Veles), čtvrtek - Perun, pátek - Lada, sobota - Prove, neděle - Dažbog.


PEPERUGA
Obřad, který se vykonával v dobách velkého sucha při němž se skrze Peruna "zahánělo" sucho. Obřad se dochoval například v Bulharsku.



Připravil Jaroslav Demeter Ptáček



Tento článek jsem původně publikoval na Svetadiel.sk




Použitá literatura:
Jan Máchal: Bájesloví slovanské (Nakladatelsvtí Otto Praha 1907);
Jozef Karika: Slovanská magie (nakladatelství Vodnář 2003);
Michael Jordan: Encyklopedie bohů (Volvox Globator 1997);
A. Guagnini: Sarmatiae europeae descriptio (1578, překlad Hosius)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.