PRAHA (WR) - Hlavní město Praha připravuje návrh novelizace zákona o právu shromažďovacím. Ten by měl vyřešit sporné body stávajícího právního předpisu, které městu ztěžují snahu o zajištění bezpečnosti v souvislosti se shromažďováním notoricky problematických skupin. Pražský magistrát již pro tento rok registruje devět akcí, kterých by se mohli účastnit stoupenci organizací s extremistickými názory a sklony k násilí.
"V současné době pracovní skupina složená z úředníků magistrátu, odborníků v oblasti práva a specialistů z Policie ČR a Městské policie zpracovává analýzu stávající právní úpravy. Ta by měla být hotova do poloviny června tohoto roku. Při návrhu řešení sporných bodů zákona hodláme využít také zkušeností v oblasti shromažďování z jiných evropských měst," uvedl iniciátor legislativní změny, první náměstek pražského primátora Rudolf Blažek, do jehož kompetence spadá také bezpečnostní problematika města.
Zásadní problémy působí městu především třídenní lhůta, ve které musí dle stávajícího zákona rozhodnout o zákazu shromáždění. Lhůta začíná běžet od okamžiku podání oznámení a nezastaví se, ani pokud připadá na sobotu, neděli nebo svátek. "Šibeniční lhůta nedává městu prostor opatřit si v případě podezření dostatečné podklady pro rozhodnutí o zákazu shromáždění a náležitě je prozkoumat. Město musí také během těchto tří dnů oznámení zpracovat, posoudit, zda má všechny náležitosti, vyhotovit rozhodnutí a vyvěsit jej na úřední desce," vysvětlil náměstek Blažek.
V praxi může podle Blažka nastat například situace, kdy svolavatel zašle oznámení v pátek ve 20 hodin prostřednictvím e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem na elektronickou podatelnu úřadu. Připadne-li na pondělí den státního svátku, pracovníci úřadu se o oznámení dozvědí až v úterý, tedy po skončení lhůty pro vydání rozhodnutí o zákazu. "Proto i v případě, kdy by oznámení naplňovalo zcela jasně důvody k zákazu, nebylo by již možné shromáždění zakázat. Podle našeho názoru krátká lhůta poškozuje zájmy obyvatel," vysvětlil Rudolf Blažek.
Pracovní skupina hodlá také zapracovat do komplexní analýzy problematiky shromažďování zkušenosti z průběhu letošních prvomájových shromáždění. Rada Prahy by návrh novelizace zákona měla projednat koncem června.
Zásadní problémy působí městu především třídenní lhůta, ve které musí dle stávajícího zákona rozhodnout o zákazu shromáždění. Lhůta začíná běžet od okamžiku podání oznámení a nezastaví se, ani pokud připadá na sobotu, neděli nebo svátek. "Šibeniční lhůta nedává městu prostor opatřit si v případě podezření dostatečné podklady pro rozhodnutí o zákazu shromáždění a náležitě je prozkoumat. Město musí také během těchto tří dnů oznámení zpracovat, posoudit, zda má všechny náležitosti, vyhotovit rozhodnutí a vyvěsit jej na úřední desce," vysvětlil náměstek Blažek.
V praxi může podle Blažka nastat například situace, kdy svolavatel zašle oznámení v pátek ve 20 hodin prostřednictvím e-mailu se zaručeným elektronickým podpisem na elektronickou podatelnu úřadu. Připadne-li na pondělí den státního svátku, pracovníci úřadu se o oznámení dozvědí až v úterý, tedy po skončení lhůty pro vydání rozhodnutí o zákazu. "Proto i v případě, kdy by oznámení naplňovalo zcela jasně důvody k zákazu, nebylo by již možné shromáždění zakázat. Podle našeho názoru krátká lhůta poškozuje zájmy obyvatel," vysvětlil Rudolf Blažek.
Pracovní skupina hodlá také zapracovat do komplexní analýzy problematiky shromažďování zkušenosti z průběhu letošních prvomájových shromáždění. Rada Prahy by návrh novelizace zákona měla projednat koncem června.