PRAHA (WR) - Tento týden se na generálním ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) uskutečnila výroční pracovní porada představitelů jednotlivých složek integrovaného záchranného systému (IZS). Setkání se zúčastnili zástupci více než 30 subjektů působících v rámci IZS: Policie, Armády, Ministerstva zdravotnictví, Asociace zdravotnických záchranných služeb, Správy státních hmotných rezerv, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Horské služby, přítomni byli i zástupci záchranářské kynologie, humanitárních organizací a nevládních sdružení.
Tématem porady byly aktivity v rámci IZS v uplynulém období a nastínění dalšího směru vývoje - probírala se mimo jiné oblast přípravy a vzájemných školení, tvorba dohod, smluv a dokumentace v rámci IZS a podobně.
HZS má v současnosti v rámci IZS uzavřeno téměř 900 smluv. "Důležitá je i tvorba takzvaných typových činností složek IZS při společném zásahu, což je dokumentace, která podrobně rozpracovává postup a spolupráci složek IZS při specifických mimořádných událostech - v současnosti je již hotovo sedm těchto typových činností (použití radiologické zbraně, demonstrování úmyslu sebevraždy, oznámení o uložení nebo nálezu výbušného předmětu, letecká nehoda, technopárty, nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů, záchrana pohřešovaných osob - pátrací akce v terénu)," uvedl k setkání mluvčí HZS Petr Kopáček..
V roce 2007 proběhlo téměř 100 společných cvičení složek IZS. Jen v loňském roce jednotky požární ochrany spolupracovaly s ostatními složkami IZS ve více než 88 tisíci případech. Nejvíce s Policií, dále zdravotnickými záchrannými službami a obecní policií. "Jedním z nejvýraznějších zásahů složek IZS byla v loňském roce likvidace zdrojů nákazy ptačí chřipky v Pardubickém kraji," připomněl Kopáček.
IZS je vymezený zákonem číslo 239/2000 Sb. Jeho základy však byly položeny již v roce 1993. IZS vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod). I když spolupráce uvedených složek na místě zásahu v nějaké formě vždy existovala, jejich odlišná pracovní náplň i pravomoci přinesly nutnost určité koordinace postupů, aby bylo dosaženo rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události.
"Nyní je IZS efektivním systémem vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném při provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tak aby, stručně řečeno, nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel," uvedl Kopáček.
Do IZS je v současné době začleněno řádově několik set subjektů. Základními složkami IZS jsou: HZS, Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba, Policie. Ostatními složkami IZS jsou: vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, obecní policie, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
HZS je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník HZS, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko HZS) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra.
HZS má v současnosti v rámci IZS uzavřeno téměř 900 smluv. "Důležitá je i tvorba takzvaných typových činností složek IZS při společném zásahu, což je dokumentace, která podrobně rozpracovává postup a spolupráci složek IZS při specifických mimořádných událostech - v současnosti je již hotovo sedm těchto typových činností (použití radiologické zbraně, demonstrování úmyslu sebevraždy, oznámení o uložení nebo nálezu výbušného předmětu, letecká nehoda, technopárty, nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů, záchrana pohřešovaných osob - pátrací akce v terénu)," uvedl k setkání mluvčí HZS Petr Kopáček..
V roce 2007 proběhlo téměř 100 společných cvičení složek IZS. Jen v loňském roce jednotky požární ochrany spolupracovaly s ostatními složkami IZS ve více než 88 tisíci případech. Nejvíce s Policií, dále zdravotnickými záchrannými službami a obecní policií. "Jedním z nejvýraznějších zásahů složek IZS byla v loňském roce likvidace zdrojů nákazy ptačí chřipky v Pardubickém kraji," připomněl Kopáček.
IZS je vymezený zákonem číslo 239/2000 Sb. Jeho základy však byly položeny již v roce 1993. IZS vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod). I když spolupráce uvedených složek na místě zásahu v nějaké formě vždy existovala, jejich odlišná pracovní náplň i pravomoci přinesly nutnost určité koordinace postupů, aby bylo dosaženo rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události.
"Nyní je IZS efektivním systémem vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném při provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tak aby, stručně řečeno, nikdo nebyl opomenut, kdo pomoci může a vzájemně si nikdo z nich nepřekážel," uvedl Kopáček.
Do IZS je v současné době začleněno řádově několik set subjektů. Základními složkami IZS jsou: HZS, Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba, Policie. Ostatními složkami IZS jsou: vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, obecní policie, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
HZS je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému. V praxi to znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník HZS, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko HZS) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak integrovaný záchranný systém koordinován krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra.