PRAHA (WR) - Na tísňové linky 112 a 150 loni směřovalo více než 4,6 milionů hovorů. Velkým problémem ale stále zůstává zneužívání tísňových linek, upozornilo dnes nejvyšší vedení hasičů.
Na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 lidé loni směřovali celkem 3 923 652 volání (pro srovnání v roce 2006 - 5 052 836 volání), na "tradiční" hasičskou linku 150 to pak bylo výrazně méně - celkem 737 539 volání (v roce 2005 - 794 501 volání), více než 77 procent z těchto hovorů však bylo stejně přijato na telefonních centrech tísňového volání 112. Do nich je totiž již nyní na většině území (kromě několika okresních operačních a informačních středisek) svedeno také volání na linku 150. Přes 88 procent volání na linku 112 bylo uskutečněno z mobilních telefonů (v roce 2006 to bylo 83 procent), u linky 150 byl podíl volání z mobilních telefonů 41 procent.
Technologie linky 112 fungující v ČR je na špičkové evropské úrovni, například identifikace polohy mobilního telefonu je zavedena jen v pěti zemích EU včetně ČR. Více než 55 procent hovorů uskutečněných v roce 2007 na linku 112 (celkem 2 168 013 volání) bylo "bez identifikace", to znamená z mobilních telefonů bez SIM karty, kdy lze volat právě jen linku 112 a funguje mezioperátorský vnitrostátní roming. "Téměř všechny takové hovory jsou zlomyslné, omyly nebo nechtěná volání," upozornil dnes mluvčí ředitelství hasičů (HZS) Petr Kopáček.
Na linku 112 lidé dle jeho slov volali nejvíce v Moravskoslezském kraji (v roce 2006 to byl Ústecký kraj), naopak nejméně volání na tuto tísňovou linku bylo zaznamenáno v kraji Vysočina. Na linku 112 samozřejmě volají i cizinci v ČR. Počet hovorů na tísňové číslo 112 v cizí řeči se pohybuje kolem tří procent z celkového počtu hovorů, v roce 2007 to tak bylo přibližně 117 tisíc volání. Zhruba polovina cizojazyčných hovorů se odehrává v angličtině, v němčině to je 30 procent, 10 procent rusky a 10 procent jsou ostatní jazyky. Na linku 112 volali lidé nejčastěji v lednu - roli hrál jistě i orkán Kyrill - naopak nejméně to bylo v září.
Zdaleka ne všechna volání na tísňové linky 112 nebo 150 však končí zásahem složek integrovaného záchranného systému - například v minulém roce připadalo přibližně 29 hovorů (v roce 2006 - 46) na jednu "ostrou" mimořádnou událost. Zbytek šlo na vrub omylům nebo zlomyslným voláním, popřípadě opakovaným voláním k jedné události.
"Omyly nebo přímo zlomyslná volání (úmyslné zneužití linky, hra dětí, nemoc nebo aktivity opilců) tvořily až 80 procent ze všech volání na linku 112, což je závažný problém. Složky IZS, které vyjedou kvůli planému poplachu zbytečně, mohou chybět jinde. Pachatel, který zneužívá tísňové linky, ji může blokovat jinému člověku, který pomoc v nouzi skutečně potřebuje. Navíc jsou zbytečně proplýtvány finanční prostředky," připomíná Kopáček.
Naprostou většinu zlomyslných volání rozpoznají již operátoři linky 112, přesto jen v roce 2007 zaznamenal HZS 570 případů, kdy po oznámení údajné mimořádné události hasiči vyjeli, načež se ukázalo, že jde o úmyslné zneužití a že jednotka vyjela zbytečně.
"Lidé by si měli uvědomit, že při volání na tísňovou linku 112 není nikdo anonymní. Vyspělá technologie linky 112 umožňuje nejen zjistit přesně místo, odkud dotyčný volá, ale i jeho číslo, volajícího lze identifikovat dokonce i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty. Navíc veškeré hovory jsou nahrávány," zdůrazňuje Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení generálního ředitelství HZS.
Pokud někdo zneužije tísňovou linku, hrozí mu dle zákona o elektronických komunikacích pokuta až do výše 100 tisíc korun. V určitých případech lze zlomyslné volání klasifikovat jako trestný čin šíření poplašné zprávy nebo trestný čin znemožnění funkce obecně prospěšného zařízení, pak samozřejmě hrozí trestní odpovědnost.
Generální ředitelství HZS bude i nadále usilovat o to, aby se zpřísnili sankce za zneužití tísňových linek a také navrhuje přijmout další opatření, která pomohou snížit vysoký počet zlomyslných volání na tísňové linky.
Jedním z řešení problému se zlomyslnými voláními by bylo, kdyby bylo možné telefonní číslo (respektive telefonní přístroj), ze kterého se opakovaně generuje větší množství zlomyslných volání, vyřadit z provozu. HZS se také ještě více zaměří na preventivní působení na obyvatelstvo, které bude informovat o negativních dopadech případného zneužívání tísňových linek a sankcích za tuto nežádoucí činnost.
O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání - 112 ve všech členských státech EU rozhodla již v roce 1991 Rada Evropských společenství. Počátky projektu tísňové linky 112 v ČR sahají až do roku 1996. K 1. lednu 2003 pak bylo číslo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na území ČR (do tohoto data bylo funkční pouze v mobilních sítích). V současnosti funguje 14 krajských call center obsluhujících linku 112.
Technologie linky 112 fungující v ČR je na špičkové evropské úrovni, například identifikace polohy mobilního telefonu je zavedena jen v pěti zemích EU včetně ČR. Více než 55 procent hovorů uskutečněných v roce 2007 na linku 112 (celkem 2 168 013 volání) bylo "bez identifikace", to znamená z mobilních telefonů bez SIM karty, kdy lze volat právě jen linku 112 a funguje mezioperátorský vnitrostátní roming. "Téměř všechny takové hovory jsou zlomyslné, omyly nebo nechtěná volání," upozornil dnes mluvčí ředitelství hasičů (HZS) Petr Kopáček.
Na linku 112 lidé dle jeho slov volali nejvíce v Moravskoslezském kraji (v roce 2006 to byl Ústecký kraj), naopak nejméně volání na tuto tísňovou linku bylo zaznamenáno v kraji Vysočina. Na linku 112 samozřejmě volají i cizinci v ČR. Počet hovorů na tísňové číslo 112 v cizí řeči se pohybuje kolem tří procent z celkového počtu hovorů, v roce 2007 to tak bylo přibližně 117 tisíc volání. Zhruba polovina cizojazyčných hovorů se odehrává v angličtině, v němčině to je 30 procent, 10 procent rusky a 10 procent jsou ostatní jazyky. Na linku 112 volali lidé nejčastěji v lednu - roli hrál jistě i orkán Kyrill - naopak nejméně to bylo v září.
Zdaleka ne všechna volání na tísňové linky 112 nebo 150 však končí zásahem složek integrovaného záchranného systému - například v minulém roce připadalo přibližně 29 hovorů (v roce 2006 - 46) na jednu "ostrou" mimořádnou událost. Zbytek šlo na vrub omylům nebo zlomyslným voláním, popřípadě opakovaným voláním k jedné události.
"Omyly nebo přímo zlomyslná volání (úmyslné zneužití linky, hra dětí, nemoc nebo aktivity opilců) tvořily až 80 procent ze všech volání na linku 112, což je závažný problém. Složky IZS, které vyjedou kvůli planému poplachu zbytečně, mohou chybět jinde. Pachatel, který zneužívá tísňové linky, ji může blokovat jinému člověku, který pomoc v nouzi skutečně potřebuje. Navíc jsou zbytečně proplýtvány finanční prostředky," připomíná Kopáček.
Naprostou většinu zlomyslných volání rozpoznají již operátoři linky 112, přesto jen v roce 2007 zaznamenal HZS 570 případů, kdy po oznámení údajné mimořádné události hasiči vyjeli, načež se ukázalo, že jde o úmyslné zneužití a že jednotka vyjela zbytečně.
"Lidé by si měli uvědomit, že při volání na tísňovou linku 112 není nikdo anonymní. Vyspělá technologie linky 112 umožňuje nejen zjistit přesně místo, odkud dotyčný volá, ale i jeho číslo, volajícího lze identifikovat dokonce i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty. Navíc veškeré hovory jsou nahrávány," zdůrazňuje Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení generálního ředitelství HZS.
Pokud někdo zneužije tísňovou linku, hrozí mu dle zákona o elektronických komunikacích pokuta až do výše 100 tisíc korun. V určitých případech lze zlomyslné volání klasifikovat jako trestný čin šíření poplašné zprávy nebo trestný čin znemožnění funkce obecně prospěšného zařízení, pak samozřejmě hrozí trestní odpovědnost.
Generální ředitelství HZS bude i nadále usilovat o to, aby se zpřísnili sankce za zneužití tísňových linek a také navrhuje přijmout další opatření, která pomohou snížit vysoký počet zlomyslných volání na tísňové linky.
Jedním z řešení problému se zlomyslnými voláními by bylo, kdyby bylo možné telefonní číslo (respektive telefonní přístroj), ze kterého se opakovaně generuje větší množství zlomyslných volání, vyřadit z provozu. HZS se také ještě více zaměří na preventivní působení na obyvatelstvo, které bude informovat o negativních dopadech případného zneužívání tísňových linek a sankcích za tuto nežádoucí činnost.
O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání - 112 ve všech členských státech EU rozhodla již v roce 1991 Rada Evropských společenství. Počátky projektu tísňové linky 112 v ČR sahají až do roku 1996. K 1. lednu 2003 pak bylo číslo 112 zprovozněno ve všech telefonních sítích na území ČR (do tohoto data bylo funkční pouze v mobilních sítích). V současnosti funguje 14 krajských call center obsluhujících linku 112.