PRAHA (WR) - V polovině roku nabude účinnosti nová vyhláška číslo 23/2008 - přinese garance větší bezpečnosti bydlení z hlediska požární ochrany. Už jsme o tom několikrát informovali. V některých médiích se stále objevují nepřesné informace, proto hasiči považují za nutné připomenout důležitá fakta.
Nový předpis stanoví jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb. Vyhláška je zpracována na základě nejnovějších tuzemských a zahraničních poznatků v oblasti požární ochrany staveb. Ustanovení tohoto předpisu také reagují na vstup ČR do Evropské unie a harmonizují požadavky požární bezpečnosti na stavební výrobky s evropskými předpisy. "Vyhláška, která byla zevrubně diskutována v odborné veřejnosti a prošla důkladným připomínkovým řízením v ČR i v rámci celé EU, systémově řeší zásadní technické otázky požární ochrany a požární bezpečnosti staveb," vysvětluje ředitel odboru prevence Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) Rudolf Kaiser.
Vyhláška stanoví požadavky pro navrhování a provádění nových staveb, tedy těch objektů, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. červenci. Pouze v paragrafu 30 jsou stanoveny podmínky pro užívání stavby, které se vztahují také na stávající stavby. Tyto stavby schválené ještě před 1. červencem musejí tyto podmínky splnit do šesti měsíců od nabytí účinnosti vyhlášky (tedy do 1. ledna 2009).
Účelem vyhlášky je především celkové zlepšení úrovně ochrany občanů před požáry. Toto zvýšení standardu požární ochrany staveb by mělo přinést snížení vysokého počtu usmrcených a zraněných při požárech v objektech určených pro bydlení. Při požárech v domácnostech každoročně zemřou desítky lidí a další stovky jsou zraněny, nemluvě o majetkových škodách ve dosahujících stamilionů korun. Více najdete v přiložené tabulce.
Vyhláška přináší vyšší požadavky na vybavení nových rodinných domů a staveb určených pro bydlení "hlásičem požáru" a také přenosnými hasicími přístroji. "Požáry v domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky. Tato vyhláška občanům garantuje větší bezpečnost bydlení z hlediska požární ochrany. Věříme a zahraniční zkušenosti nás v tom utvrzují, že povinnost vybavit objekty určené pro bydlení hlásiči požáru a rodinné domy přenosnými hasicími přístroji povede ke snížení vysokého počtu usmrcených a zraněných při požárech," říká Kaiser.
Domácnosti jsou dnes přeplněny hořlavými materiály, a pokud zde dojde ke vzniku požáru, tak je velká pravděpodobnost, že škody budou vyšší a roste i riziko zranění či dokonce úmrtí. Lidé jsou hlásiči včas na nebezpečí upozornění a mají šanci situaci zachránit - požár v zárodku zlikvidovat či alespoň zachránit svůj život.
V posledních pěti letech při požárech v domácnosti přišlo o život 351 osob (51,6 procent ze všech usmrcených při požárech) a dalších 473 bylo zraněno (44,2 procent ze všech zraněných při požárech). "Ze statistiky požárů v domácnostech za posledních pět let také vyplývá, že hasiči likvidují každý den v průměru sedm požárů v domácnosti, denně je při nich zraněn alespoň jeden člověk a smrt člověka si požáry v domácnostech vyžádají průměrně jednou za pět dní. Požáry v domácnostech za posledních pět let způsobily škody v astronomické výši 1,4 miliardy korun, lidé tak denně v průměru přichází o majetek v hodnotě 777 tisíc korun," upozorňuje mluvčí HZS Petr Kopáček.
Vyhláška stanoví požadavky pro navrhování a provádění nových staveb, tedy těch objektů, o kterých stavební úřad pravomocně rozhodne v územním řízení, udělí jim územní souhlas anebo k projektové dokumentaci získají souhlasné stanovisko orgánu státního požárního dozoru po nabytí účinnosti této vyhlášky, tedy po 1. červenci. Pouze v paragrafu 30 jsou stanoveny podmínky pro užívání stavby, které se vztahují také na stávající stavby. Tyto stavby schválené ještě před 1. červencem musejí tyto podmínky splnit do šesti měsíců od nabytí účinnosti vyhlášky (tedy do 1. ledna 2009).
Účelem vyhlášky je především celkové zlepšení úrovně ochrany občanů před požáry. Toto zvýšení standardu požární ochrany staveb by mělo přinést snížení vysokého počtu usmrcených a zraněných při požárech v objektech určených pro bydlení. Při požárech v domácnostech každoročně zemřou desítky lidí a další stovky jsou zraněny, nemluvě o majetkových škodách ve dosahujících stamilionů korun. Více najdete v přiložené tabulce.
Vyhláška přináší vyšší požadavky na vybavení nových rodinných domů a staveb určených pro bydlení "hlásičem požáru" a také přenosnými hasicími přístroji. "Požáry v domácnostech mají vůbec nejtragičtější následky. Tato vyhláška občanům garantuje větší bezpečnost bydlení z hlediska požární ochrany. Věříme a zahraniční zkušenosti nás v tom utvrzují, že povinnost vybavit objekty určené pro bydlení hlásiči požáru a rodinné domy přenosnými hasicími přístroji povede ke snížení vysokého počtu usmrcených a zraněných při požárech," říká Kaiser.
Domácnosti jsou dnes přeplněny hořlavými materiály, a pokud zde dojde ke vzniku požáru, tak je velká pravděpodobnost, že škody budou vyšší a roste i riziko zranění či dokonce úmrtí. Lidé jsou hlásiči včas na nebezpečí upozornění a mají šanci situaci zachránit - požár v zárodku zlikvidovat či alespoň zachránit svůj život.
V posledních pěti letech při požárech v domácnosti přišlo o život 351 osob (51,6 procent ze všech usmrcených při požárech) a dalších 473 bylo zraněno (44,2 procent ze všech zraněných při požárech). "Ze statistiky požárů v domácnostech za posledních pět let také vyplývá, že hasiči likvidují každý den v průměru sedm požárů v domácnosti, denně je při nich zraněn alespoň jeden člověk a smrt člověka si požáry v domácnostech vyžádají průměrně jednou za pět dní. Požáry v domácnostech za posledních pět let způsobily škody v astronomické výši 1,4 miliardy korun, lidé tak denně v průměru přichází o majetek v hodnotě 777 tisíc korun," upozorňuje mluvčí HZS Petr Kopáček.