O křenu píše ve svém herbáři z roku 1517 Jan Černý. Uvádí například, že má moc "čistit" ženské nemoci, vyhánět škrkavky, zahřívat studený žaludek, odjímat dušnost etc. Varuje však, že může být škodlivý na játra, pokud ho pojídáme horký, cituji: "játra i krev zapaluje, bolest hlavy uvodie, zrak mdlí, klaní zbuzuje i kašel suchý se krví chrkati činí." Nejsem si zcela jist, jestli zde Jan Černý píše opravdu jen o horkém křenu, a nebo spíš píše o nějakém nápoji z křenu vyrobeném.
Některé lidové, krajové a dobové názvy:
Křen;
Raphanus;
Radix;
Kreen;
Creen;
Koňská ředkvička;
Horseradish;
Křen;
Raphanus;
Radix;
Kreen;
Creen;
Koňská ředkvička;
Horseradish;
Odborné názvy:
Křen selský;
Cochleria armoracia;
Armoracia rusticana
Cochleria armoracia;
Armoracia rusticana
Recepty zde uvedené nejsou návodem na plnohodnotnou léčbu, ale dokladem toho, jak se v minulosti používalo některých alternativních prostředků k léčení (mnohdy jen jako placeba). Případné použití těchto receptů k doplňkové léčbě vždy konzultujte s lékařem.
Pokud máte ledvinové potíže, tak byste neměli křen používat ve větším množství.
Křenu by se nemělo používat po dobu těhotenství.
Pokud máte ledvinové potíže, tak byste neměli křen používat ve větším množství.
Křenu by se nemělo používat po dobu těhotenství.
KŘEN V LIDOVÉ MAGII
Křen se v magii používal převážně na obranu a na očistu. Krom toho, že se křen přidával do kadidel očisty, a nebo se i vhazoval do ohniště a rituálně spaloval, tak se z něj k tomu samému účelu dělala i omáčka (kterou známe i dnes). Scott Cunningham o této omáčce píše, že se má do jídelníčku přidávat pro ochranu a očistu, ale jen tehdy, jestliže člověku nevadí jeho podivně ostrá a palčivá chuť (osobně si myslím, že křen je vyhledáván právě pro tuto specifickou chuť). V knize "Popular Beliefs and Superstitions" je doporučováno to, že křen by se měl ze země vykopávat za úplňku, protože údajně právě při úplňku je nejsilnější a nejostřejší. S touto pověrou (chcete-li lidovou moudrostí) se setkáváme u mnoha rostlin, které se používaly v lidové magii.
List křenu selského posloužil k výrobě placek, kterých se používalo jako obkladů exempli causa při revmatismu, při bolesti svalů, při zánětech, při omrzlinách a tak podobně. Kořen křenu (který se používá v kuchyni) se často namáčel v alkoholu, což se dělá mnohdy a mnohde i dnes. Občas se můžeme setkat i s podvodníky, kteří zaměňují kořen křenu za ženšen a namáčejí ho do lihu. Nejenom v alkoholu máčí se kořen křenu, ale i v mléce. Tam má však naprosto jiné důvody. Údajně by toto mléko mělo sloužit k očistě pleti a mělo by nahrazovat pleťové mléko. Na pleť se též používala křenová šťáva smíchaná s octem, která měla údajně zesvětlovat pihy.
KŘEN PROTI ZLU I PROTI ĎÁBLU
Pro ochranu domácnosti proti pohromám a všeobecnému zlu (lidskému i nadpřirozenému e.c. před "lešiji" - duchy lesa) se křen nastrouhal a pohazoval se okolo domu či statku, okolo budov ve kterých byla ustájena zvířata etc. Věřilo se, že když je takto křen poházen, tak ho nic zlého nepřekročí. Tato pověra o ochraně pomocí nastrouhaného křenu přerostla i do formy údajné ochrany proti samotnému ďáblu. Dokonce se křenu používalo v případech, že byl člověk posednut ďáblem. Křen byl mnohdy používán při vymítacích rituálech: buď samostatně a nebo jakou součást vymítacího kadidla.
KŘEN A JÍDELNÍČEK
Snad každý zná výraznou chuť nastrouhaného křenu. Křen se dnes používá k masu a uzeninám, dělají se pro tyto účely různé omáčky, do kterých se krom křenu přidávají e.c. strouhaná jablka, med, ocet, hořčice, kečup a tak podobně. Tento zvyk se mezi slovany dostal pravděpodobně od germánů. Autorky Lavenderová a Franklinová uvádějí, že v Německu a Dánsku se začalo strouhaného kořenu křenu používat hlavně k rybám a potom i k dalšímu masu (asi koncem 16. století)
Recepty
KŘEN S MEDEM
Potřebujeme:
1 díl křenu (kořen),
1 díl medu.
Očistíme kořen křenu a nastrouháme ho. Pak ho vmícháme do medu v poměru 1:1.
1 díl křenu (kořen),
1 díl medu.
Očistíme kořen křenu a nastrouháme ho. Pak ho vmícháme do medu v poměru 1:1.
KŘEN, MRKEV A JABLKO
Potřebujeme:
1 díl nastrouhaného křenu,
1 díl nastrouhané mrkve,
1 díl nastrouhaného jablka,
olej,
voda,
ocet,
koření (dle chuti).
Křen, mrkev a jablko (vše nastrouhané) vložíme do vhodné nádoby.
Zalijeme olejem, vodou, octem v poměru, jaký nám bude nejvíce vyhovovat. Dle chuti můžeme přidat libovolné koření. Vše důkladně promícháme a vložíme do ledničky. Podáváme studené.
1 díl nastrouhaného křenu,
1 díl nastrouhané mrkve,
1 díl nastrouhaného jablka,
olej,
voda,
ocet,
koření (dle chuti).
Křen, mrkev a jablko (vše nastrouhané) vložíme do vhodné nádoby.
Zalijeme olejem, vodou, octem v poměru, jaký nám bude nejvíce vyhovovat. Dle chuti můžeme přidat libovolné koření. Vše důkladně promícháme a vložíme do ledničky. Podáváme studené.
KŘEN A TUŇÁK
Potřebujeme:
tuňák v oleji (konzerva),
cibule (1 kus),
česnek (1 stroužek),
máslo,
křen.
Do vhodné nádoby vložíme tuňáka. Přidáme nakrájenou cibulku a česnek. Máslo smícháme s křenem, který nastrouháme (množství dle naší chuti). Vmícháme do tuňáka. Podáváme vychlazené, nejlépe s pečivem.
tuňák v oleji (konzerva),
cibule (1 kus),
česnek (1 stroužek),
máslo,
křen.
Do vhodné nádoby vložíme tuňáka. Přidáme nakrájenou cibulku a česnek. Máslo smícháme s křenem, který nastrouháme (množství dle naší chuti). Vmícháme do tuňáka. Podáváme vychlazené, nejlépe s pečivem.
Místo tuňáka můžeme použít i sardinky v konzervě a tak podobně.
KŘENOVÁ ROLKA
Potřebujeme:
křen,
šunka nakrájená na plátky,
smetana ke šlehání,
koření (sůl, špetku pepře a podobně.
Nastrouháme křen.
Našleháme smetanu ke šlehání.
Smícháme ve vhodné nádobě smetanu, křen a koření.
Na talíře připravíme plátky šunky (pokud se nám budou zdát moc slabé, tak je můžeme dát dvojitě nebo trojitě na sebe. Na Plátky opatrně klademe smetanu s křenem a "zarolujeme". "Zarolované" můžeme proboudnou párátkem, ozdobnou jehlou a podobně.
křen,
šunka nakrájená na plátky,
smetana ke šlehání,
koření (sůl, špetku pepře a podobně.
Nastrouháme křen.
Našleháme smetanu ke šlehání.
Smícháme ve vhodné nádobě smetanu, křen a koření.
Na talíře připravíme plátky šunky (pokud se nám budou zdát moc slabé, tak je můžeme dát dvojitě nebo trojitě na sebe. Na Plátky opatrně klademe smetanu s křenem a "zarolujeme". "Zarolované" můžeme proboudnou párátkem, ozdobnou jehlou a podobně.
Do křenové rolky můžeme přidat i česnekovou pastu či česnek, který nastrouháme či nakrájíme na jemné plátky.
KŘENOVÁ RAJČATA
Potřebujeme:
křen,
rajčata,
smetana ke šlehání,
koření (sůl, špetku pepře a podobně.
Křenovou pastu nemusíme používat jen jako náplň do šunkové rolky, ale můžeme jí použít i na plněná rajčata. Pastu připravíme jak je uvedeno u receptu KŘENOVÁ ROLKA. Odkrojíme malou část rajčete na špičce a rajče opatrně "vydlabeme". "Vnitřek rajčat vmícháme do křenové pasty. Touto pastou pak plníme rajčata a "čepičky" (odkrojky) na ně vrátíme.
křen,
rajčata,
smetana ke šlehání,
koření (sůl, špetku pepře a podobně.
Křenovou pastu nemusíme používat jen jako náplň do šunkové rolky, ale můžeme jí použít i na plněná rajčata. Pastu připravíme jak je uvedeno u receptu KŘENOVÁ ROLKA. Odkrojíme malou část rajčete na špičce a rajče opatrně "vydlabeme". "Vnitřek rajčat vmícháme do křenové pasty. Touto pastou pak plníme rajčata a "čepičky" (odkrojky) na ně vrátíme.
Připravil Jaroslav Demeter Ptáček
Použitá literatura:
Lavanderová, Franklinová: Magické rostliny (Volvox Globator 1999);
Jan Černý: Knieha lékarská kteráž slove herbář aneb zelinář (Norimberk 1517);
Popular Beliefs and Superstitions (Boston 1981);
Scott Cunningham: Čarodějnictví v kuchyni (Mladá Fronta 2005);