PRAHA (WR) - Při víkendovém řádění vichřice přišla řada domů o střechy. Občané se nás dotazují, jak je to s takzvanou pomocí v hmotné nouzi, o niž mohou v takové situaci požádat. Zde jsou konkrétní rady, co dělat v takové situaci.
Především je třeba zdokumentovat současný stav a rozsah poškození, ať už pomocí fotoaparátu nebo videokamery. Teprve poté lze začít s úklidem. Dále je vhodné pořídit soupis poškozených a zničených věcí, zaznamenat jejich cenu a stáří a pokusit se najít doklady k nim. Tyto věci byste rozhodně neměli vyhazovat, ale naopak uschovat až do té doby, než si je likvidátor osobně prohlédne. Rovněž byste se měli snažit podniknout taková opatření, aby se škoda dále nerozšiřovala nebo nevznikla škoda nová, i když s tím budou spojeny přiměřené finanční výdaje. Náklady na rozumná opatření budou totiž podle pojišťoven proplaceny v rámci pojistného plnění.
Pojistnou událost nahlašte své pojišťovně co nejdříve. Klienti pojišťoven mohou využít nejen bezplatných telefonních linek, ale u některých pojišťoven, například Kooperativy nebo České pojišťovny, mohou škodu nahlásit i prostřednictvím internetových stránek, případně emailu, příslušné pojišťovny. Ještě než se spojíte s operátorem, připravte si tyto údaje:
• číslo pojistné smlouvy, případně rodné číslo osoby, která pojištění sjednala;
• stručnou charakteristiku škody, ke které došlo;
• kdy ke škodě došlo;
• jaký je rozsah škody;
• telefonní číslo, případně adresu, na které budete určitě k zastižení.
Na sociálním odboru svého obecního úřadu si zažádejte o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí. Tato pomoc je podle zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, určena pouze osobám, které postihne nějaká živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy nebo zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, případně ekologická nebo průmyslová havárie a zároveň nárok na její vyplacení vzniká pouze osobě, jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mohou lidé, které zasáhlo víkendové řádění vichřice, získat pomoc až ve výši 78 150 korun. Mimořádná okamžitá pomoc může podle MPSV dosáhnout až 15-tinásobku životního minima jednotlivce, tedy 46 890 korun. Zažádají-li si poškození i o dávku na pořízení nezbytného vybavení domácnosti, mohou dostat dalších až 31 260 korun, tedy částku rovnající se desetinásobku životního minima.
Výše mimořádné pomoci se podle MPSV stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby či společně posuzovaných osob. Mimořádnou pomoc podle něj získají i lidé, kteří si svůj majetek pojistili a škodu jim později uhradí pojišťovna. Roli prý nehraje ani to, jestli byt či dům poškozeným nepatřil a byli v něm jen v nájmu.
Jak správně požádat o mimořádnou okamžitou pomoc?
Domníváte-li se, že splňujete podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc podle zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, vyplňte příslušný formulář (Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí, případně Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytných nebo odůvodněných nákladů), který je k dispozici na pověřených obecních úřadech nebo si jej můžete stáhnout na internetových stránkách MPSV. Vyplněná žádost se podává na sociálním odboru pověřeného obecního úřadu podle místa vašeho trvalého pobytu, který o dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhoduje a vyplácí je. Podáním žádosti je zahájeno řízení o přiznání dávek, během něhož se posuzuje, zda je žadatel skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku a následně se stanoví výše dávky.
Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká podle zákona číslo 111/2006 Sb. paragraf 38 odstavec 2) dnem nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi. Tentýž právní předpis stanoví, že mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta nejen v peněžní, ale i věčné formě a vyplatí se bezodkladně. Způsob výplaty určuje podle paragrafu 43 odstavce 4) plátce dávky a může volit například mezi výplatou v hotovosti, poštovní poukázkou, převodem na účet určený žadatelem nebo formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby.
Pojistnou událost nahlašte své pojišťovně co nejdříve. Klienti pojišťoven mohou využít nejen bezplatných telefonních linek, ale u některých pojišťoven, například Kooperativy nebo České pojišťovny, mohou škodu nahlásit i prostřednictvím internetových stránek, případně emailu, příslušné pojišťovny. Ještě než se spojíte s operátorem, připravte si tyto údaje:
• číslo pojistné smlouvy, případně rodné číslo osoby, která pojištění sjednala;
• stručnou charakteristiku škody, ke které došlo;
• kdy ke škodě došlo;
• jaký je rozsah škody;
• telefonní číslo, případně adresu, na které budete určitě k zastižení.
Na sociálním odboru svého obecního úřadu si zažádejte o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí. Tato pomoc je podle zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, určena pouze osobám, které postihne nějaká živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy nebo zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, případně ekologická nebo průmyslová havárie a zároveň nárok na její vyplacení vzniká pouze osobě, jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mohou lidé, které zasáhlo víkendové řádění vichřice, získat pomoc až ve výši 78 150 korun. Mimořádná okamžitá pomoc může podle MPSV dosáhnout až 15-tinásobku životního minima jednotlivce, tedy 46 890 korun. Zažádají-li si poškození i o dávku na pořízení nezbytného vybavení domácnosti, mohou dostat dalších až 31 260 korun, tedy částku rovnající se desetinásobku životního minima.
Výše mimořádné pomoci se podle MPSV stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby či společně posuzovaných osob. Mimořádnou pomoc podle něj získají i lidé, kteří si svůj majetek pojistili a škodu jim později uhradí pojišťovna. Roli prý nehraje ani to, jestli byt či dům poškozeným nepatřil a byli v něm jen v nájmu.
Jak správně požádat o mimořádnou okamžitou pomoc?
Domníváte-li se, že splňujete podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc podle zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, vyplňte příslušný formulář (Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí, případně Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu nezbytných nebo odůvodněných nákladů), který je k dispozici na pověřených obecních úřadech nebo si jej můžete stáhnout na internetových stránkách MPSV. Vyplněná žádost se podává na sociálním odboru pověřeného obecního úřadu podle místa vašeho trvalého pobytu, který o dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhoduje a vyplácí je. Podáním žádosti je zahájeno řízení o přiznání dávek, během něhož se posuzuje, zda je žadatel skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku a následně se stanoví výše dávky.
Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká podle zákona číslo 111/2006 Sb. paragraf 38 odstavec 2) dnem nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi. Tentýž právní předpis stanoví, že mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta nejen v peněžní, ale i věčné formě a vyplatí se bezodkladně. Způsob výplaty určuje podle paragrafu 43 odstavce 4) plátce dávky a může volit například mezi výplatou v hotovosti, poštovní poukázkou, převodem na účet určený žadatelem nebo formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby.