Markovo evangelium16,1-8
1 Když uplynula sobota, Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova, a Salome nakoupily vonné masti, aby ho šly pomazat.
2 Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu.
3 Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?"
4 Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.
5 Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se.
6 Řekl jim: "Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položily.
7 Ale jděte, řekněte učedníkům, zvláště Petrovi: `Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.´"
8 Ženy šly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.
2 Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu.
3 Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?"
4 Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký.
5 Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se.
6 Řekl jim: "Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položily.
7 Ale jděte, řekněte učedníkům, zvláště Petrovi: `Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, jak vám řekl.´"
8 Ženy šly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály.
Úvod:
Velikonoce nejsou jen Velký pátek, ale díky Bohu i Velikonoční neděle. Jsou nejenom kříž, ale i vzkříšení. Jinak by naše životy neměli vůbec smysl a křesťanství by bylo jen plácnutím do vody. Díky Bohu to tak není!!!
Navazujeme na kříž
- Kříž zakončení Božího díla spásy
- Dokonáno jest! - to zaznělo na kříži z Ježíšových úst.
- Kříž byl dokončením Božího díla spásy, vítězstvím, zbavením moci hříchu.
- Kříž byl důvodem proč Ježíš přišel na svět, vykoupil nás tak z našich hříchů, z našich vin.
- Tak jsme se loučili na Velký pátek.
- Dnes pokračujeme: Vzkříšení je pokračováním a potvrzením tohoto vítězství na kříži.
- Oslava, potvrzení, volná cesta, pozvánka do nového
- Je to oslava spásy - cesta je volná, a takto se to jasně prokazuje.
- Je to potvrzení, začátek nového, co Bůh v Kristu zamýšlel.
- Je to důkaz, že kříž funguje, že hřích je odpuštěn, člověk vykoupen a cesta k Bohu je v Kristu Ježíši volná - smrt nemohla vítězného Krista udržet!
- Jak říká jeden básník: "On smrt umíráním zabil."
- Je to pozvánka - po smrti přichází nový život.
- Má to jeden háček, a tím je víra.
Důkazy a víra
- Rozpaky nad vzkříšením
- Dnešní svět má rozpaky, má rozpaky nad zprávou o vzkříšení.
- Bylo to tak vždy, už v onu neděli, kdy vstal Pán z mrtvých.
- Vždy byli různé teorie a pokusy o vysvětlení - učedníci ukradli tělo; ženy se spletli šli do jiného hrobu; Ježíš nebyl mrtev, jen v bezvědomí; tělo odklidili představení židů atd.
- Dnes se lidé ptají, tehdy se také ptali.
- Samotní učedníci se ptali a protože pro ně byl kříž prohrou, porážkou, neviděli v něm vítězství, jejich naděje, v podstatě, zemřela.
- Z jejich zoufalství a absolutní prohry, se stala radost a oslava vítězství, povstal nový život. Je to naplnění Ježíšova: ""Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte?Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy se budete rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost. Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk.I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme." (J 16,19-22) - to řekl Ježíš učedníkům ještě před jeho zradou a zatčením, připravoval je předem na to, co přijde.
- Lidé se ptají po důkazu, stejně jako tehdy
- Neexistuje důkaz, který by přesvědčil každého člověka na světě.
- To ani PB neměl v úmyslu.
- Dnes jsou na tom lidé stejně, jako tehdy.
- Je tu jen to, že Bůh řekl, že ke vzkříšení dojde. Ježíš to opakoval učedníkům a pak se to skutečně stalo.
- Stejně jako učedníci, kterým to bylo tolikrát opakováno samotným Ježíšem, a oni to nebrali vážně, i my jsme byli postaveni před otázku: "Věříme Bohu že to