PRAHA (WR) - Policie zveřejnila aktuální statistiku o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v období leden až únor. Policie ČR v uvedeném období šetřila 25 179 nehod na pozemních komunikacích. Při těchto nehodách bylo 131 osob usmrceno, 462 osob těžce zraněno a 3092 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda dopravní policií na místě nehody je 1,176 miliardy korun.
Porovnání hodnot základních ukazatelů se stejným obdobím roku 2007 je následující. Nárůst je zaznamenán v kategorii:
počet usmrcených o dvě osoby;
počet lehce zraněných o 134 osob;
odhad hmotné škody o 20,14 milionu korun.
Pokles je zaznamenán ve dvou kategoriích:
počet nehod o 459;
počet těžce zraněných o tři osoby.
Počet nehod za první dva měsíce letošního roku je od roku 1990 pátý nejnižší, když nejméně nehod bylo v roce 1991 (13 049 nehod) a nejvíce v roce 1999 (37 782 nehod). Počet usmrcených je rovněž od roku 1990 pátý nejnižší, nejméně usmrcených bylo v roce 2004 (117 osob), nejvíce usmrcených bylo v roce 1993 (191 osob).
Vývoj počtu usmrcených osob v únoru byl do značné míry ovlivněn dvěma tragickými únorovými dny, a sice středou 13. (zahynulo 10 osob, z toho osm při jedné nehodě - u Panenského Týnce) a sobotou 23., kdy zahynulo osm osob. V lednu a únoru bylo 119 nehod s usmrcením, v roce 2007 bylo 120 těchto nehod. Počet těžce zraněných je v tomto období druhý nejnižší, když nejméně těžce zraněných bylo v roce 2006 (454 osob) a nejvíce v roce 1996 (792 osob).
Počet lehce zraněných je šestý nejnižší, přitom nejméně lehce zraněných bylo v roce 1991 (2363 osob) a nejvíce v roce 1995 (3726 osob).
U třetiny měsíčně sledovaných položek zaznamenala Policie více nehod, především pak na suchém povrchu komunikací (o 1857 nehod), v denní době (o 1083 nehod), více bylo pátečních nehod (o 655). Naproti tomu méně nehod bylo na mokrém povrchu komunikací (o 1005 nehod), na ujetém sněhu (o 871), ve srovnání se stejným obdobím loni.
K největšímu absolutnímu zvýšení došlo u nehod, které zavinili řidiči osobních automobilů (o 17 mrtvých více), výrazně více usmrcených bylo i při nehodách v obci (o 13 osob) a na silnicích III. třídy (o 10 osob). V přiložené tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu nehod, respektive počtu usmrcených osob.
Více nehod zavinili jen řidiči nemotorových vozidel (o 21 nehod), jiní účastníci (o 10 nehod) a více nehod bylo způsobeno i zvířaty (o 74 nehod). Nejvíce nehod zavinili řidiči motorových vozidel a v této kategorii nastal také největší absolutní pokles prakticky u všech druhů vozidel a jedinou výjimkou jsou řidiči mo-tocyklů, kteří zavinili o sedm nehod více. Nejvíce nehod zavinili řidiči osobních automobilů (16 227 nehod, tedy o procento méně než v předchozím roce). Počet usmrcených byl vyšší jen u nehod zaviněných chodci (o pět osob, to je o 100 procent víc) a řidiči osobních automobilů (o 17 osob).
V tomto období Policie ČR šetřila 2706 nehod (přes 11 procent z celkového počtu nehod řidičů motorových vozidel), kdy viník nehody z místa ujel. Při těchto nehodách došlo k usmrcení pěti osob a 111 osob bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti předchozímu roku nižší o 24, počet usmrcených je stejný a počet zraněných je nižší o 34 osob.
V hodnoceném období byla nejčastějším druhem nehody srážka jedou-cích vozidel (12 963 nehod) a srážka s vozidlem zaparkovaným (4415 nehod). Poměrně vysoký je i počet nehod končících srážkou s pevnou překážkou (4074 nehod). Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (51 osob - zvýšení o osm osob), dále při nehodách končících srážkou s chodcem (42 osob - zvýšení o osm osob) a srážkou s pevnou překážkou (26 osob - o sedm osob méně). V přiložené tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v měsíci lednu až únoru.
Nejčastější hlavní příčinou nehod v tomto období byl nesprávný způsob jízdy, na který připadá bezmála 60 procent nehod, dalších téměř 20 procent zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy, necelých 19 procent připadá na nedání přednosti v jízdě. Nepřiměřená rychlost jízdy si stále zachovává prvenství počtu usmrcených osob - při těchto nehodách zahynulo 55 osob. Nezvykle vysoký je i podíl usmrcených u hlavní příčiny nesprávné předjíždění a také vysoký nárůst počtu usmrcených osob. Pokles byl zaznamenán pouze u hlavní příčiny nesprávný způsob jízdy.
Deset nejčastějších a deset nejtragičtějších příčin nehod je rovněž uvedeno v tabulce. Nejčastější příčinou nehod řidičů v tomto období bylo nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vpředu jedoucím vozidlem a tyto dvě příčiny představují téměř třetinu z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel.
počet usmrcených o dvě osoby;
počet lehce zraněných o 134 osob;
odhad hmotné škody o 20,14 milionu korun.
Pokles je zaznamenán ve dvou kategoriích:
počet nehod o 459;
počet těžce zraněných o tři osoby.
Počet nehod za první dva měsíce letošního roku je od roku 1990 pátý nejnižší, když nejméně nehod bylo v roce 1991 (13 049 nehod) a nejvíce v roce 1999 (37 782 nehod). Počet usmrcených je rovněž od roku 1990 pátý nejnižší, nejméně usmrcených bylo v roce 2004 (117 osob), nejvíce usmrcených bylo v roce 1993 (191 osob).
Vývoj počtu usmrcených osob v únoru byl do značné míry ovlivněn dvěma tragickými únorovými dny, a sice středou 13. (zahynulo 10 osob, z toho osm při jedné nehodě - u Panenského Týnce) a sobotou 23., kdy zahynulo osm osob. V lednu a únoru bylo 119 nehod s usmrcením, v roce 2007 bylo 120 těchto nehod. Počet těžce zraněných je v tomto období druhý nejnižší, když nejméně těžce zraněných bylo v roce 2006 (454 osob) a nejvíce v roce 1996 (792 osob).
Počet lehce zraněných je šestý nejnižší, přitom nejméně lehce zraněných bylo v roce 1991 (2363 osob) a nejvíce v roce 1995 (3726 osob).
U třetiny měsíčně sledovaných položek zaznamenala Policie více nehod, především pak na suchém povrchu komunikací (o 1857 nehod), v denní době (o 1083 nehod), více bylo pátečních nehod (o 655). Naproti tomu méně nehod bylo na mokrém povrchu komunikací (o 1005 nehod), na ujetém sněhu (o 871), ve srovnání se stejným obdobím loni.
K největšímu absolutnímu zvýšení došlo u nehod, které zavinili řidiči osobních automobilů (o 17 mrtvých více), výrazně více usmrcených bylo i při nehodách v obci (o 13 osob) a na silnicích III. třídy (o 10 osob). V přiložené tabulce je přehled o počtech nehod a počtech usmrcených osob podle sledovaných viníků, včetně podílu na celkovém počtu nehod, respektive počtu usmrcených osob.
Více nehod zavinili jen řidiči nemotorových vozidel (o 21 nehod), jiní účastníci (o 10 nehod) a více nehod bylo způsobeno i zvířaty (o 74 nehod). Nejvíce nehod zavinili řidiči motorových vozidel a v této kategorii nastal také největší absolutní pokles prakticky u všech druhů vozidel a jedinou výjimkou jsou řidiči mo-tocyklů, kteří zavinili o sedm nehod více. Nejvíce nehod zavinili řidiči osobních automobilů (16 227 nehod, tedy o procento méně než v předchozím roce). Počet usmrcených byl vyšší jen u nehod zaviněných chodci (o pět osob, to je o 100 procent víc) a řidiči osobních automobilů (o 17 osob).
V tomto období Policie ČR šetřila 2706 nehod (přes 11 procent z celkového počtu nehod řidičů motorových vozidel), kdy viník nehody z místa ujel. Při těchto nehodách došlo k usmrcení pěti osob a 111 osob bylo zraněno. Počet těchto nehod je oproti předchozímu roku nižší o 24, počet usmrcených je stejný a počet zraněných je nižší o 34 osob.
V hodnoceném období byla nejčastějším druhem nehody srážka jedou-cích vozidel (12 963 nehod) a srážka s vozidlem zaparkovaným (4415 nehod). Poměrně vysoký je i počet nehod končících srážkou s pevnou překážkou (4074 nehod). Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (51 osob - zvýšení o osm osob), dále při nehodách končících srážkou s chodcem (42 osob - zvýšení o osm osob) a srážkou s pevnou překážkou (26 osob - o sedm osob méně). V přiložené tabulce jsou uvedeny hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel v měsíci lednu až únoru.
Nejčastější hlavní příčinou nehod v tomto období byl nesprávný způsob jízdy, na který připadá bezmála 60 procent nehod, dalších téměř 20 procent zavinili řidiči motorových vozidel z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy, necelých 19 procent připadá na nedání přednosti v jízdě. Nepřiměřená rychlost jízdy si stále zachovává prvenství počtu usmrcených osob - při těchto nehodách zahynulo 55 osob. Nezvykle vysoký je i podíl usmrcených u hlavní příčiny nesprávné předjíždění a také vysoký nárůst počtu usmrcených osob. Pokles byl zaznamenán pouze u hlavní příčiny nesprávný způsob jízdy.
Deset nejčastějších a deset nejtragičtějších příčin nehod je rovněž uvedeno v tabulce. Nejčastější příčinou nehod řidičů v tomto období bylo nevěnování potřebné pozornosti řízení vozidla a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vpředu jedoucím vozidlem a tyto dvě příčiny představují téměř třetinu z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel.
PDF přílohu najdete - Z D E -