PRAHA (WR) - S ohledem na nákazovou situaci v Evropě a při pohledu na výskyt v loňském roce, kdy byla ptačí chřipka zjištěna v řadě evropských států, Státní veterinární správa (SVS) konstatuje, že virus této nákazy se v životním prostředí stále vyskytuje. Zatím však nic nenasvědčuje, že by ptačí chřipka hrozila.
"Kéž se by letos obavy z hrozby aviární influenzy nenaplnily. Zatím nemáme žádné poznatky, že by byly hlášeny hromadné úhyny ptáků, či chované drůbeže. To však nemusí nic znamenat. Loňské jaro bylo také v tomto ohledu klidné," říká mluvčí SVS Josef Duben.
V loňském roce byla tato nepříjemná nákaza ptáků zavlečena i do chovů drůbeže v ČR. A to do chovů v Pardubickém kraji. Od 20. června do 11. července byla zaznamenána čtyři ohniska. Všechny případy se vyskytly v okrese Ústí nad Orlicí a byly dávány do souvislosti se zavlečením prostřednictví kontaminované podestýlky a následně prostřednictvím nežádoucích kontaktů osob. Je tedy při této příležitosti vhodné chovatele opět upozornit na nutnost věnovat zdravotnímu stavu chované drůbeže náležitou pozornost a bránit kontaktu s volně žijícími ptáky a "nepovolanými osobami".
Určitě je dle SVS vhodné zmínit, že ani když byla ptačí chřipka zavlečena do chovů drůbeže, nedošlo k poklesu spotřeby drůbežího masa, a to především proto, že orgány státního veterinárního dozoru přijaly neprodleně potřebná opatření, ohniska nákazy byla velmi rychle likvidována a nedošlo k dalšímu šíření nákazy. V této situaci se ukázalo, jaký význam měla účinná a pravdivá "krizové komunikace". Jen tak je totiž možné zabránit vzniku fám či poplašných zpráv; pouze tehdy, má-li spotřebitel dostatek informací, nepodléhá panice.
SVS tedy pro chovatele opakuje některé zásady a opatření, k minimalizaci přenosu nákazy:
• dodržovat zákaz vstupu nepovolaným osobám do hal a chovů drůbeže;
• dodržovat zoohygienické zásady v chovu;
• používat dezinfekční rohože před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu;
• zkontrolovat zasíťování oken a větracích otvorů, a tím zamezit vstup volně žijícímu ptactvu do hal;
• u chovů, kde je výběh, zamezit styk drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky, a to omezit výběh, popřípadě vystavět zastřešené venkovní voliéry, minimálně však zabránit kontaktu volně žijících ptáků s krmením a napájecí vodou domácích ptáků;
• organizovat chov raději v uzavřených prostorách - halách a zamezit styku s volně žijícím ptactvem;
• hlásit místně příslušné krajské veterinární správě zvýšené a hromadné úhyny drůbeže, popřípadě i volně žijícího ptactva; nadále platí veterinární opatření, že chovatelé podnikatelé jsou povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě pokles v příjmu potravy a vody u chované drůbeže o více než 20 procent nebo pokles snášky o více než pět procent po dobu delší než dva dny, nebo úmrtnost vyšší než tři procenta týdně.
"Na základě loňských zkušeností lze očekávat, že chovatelé si jsou případných rizik dobře vědomi, a že budou doporučení SVS ve vlastním zájmu dodržovat," dodává Josef Duben.
V loňském roce byla tato nepříjemná nákaza ptáků zavlečena i do chovů drůbeže v ČR. A to do chovů v Pardubickém kraji. Od 20. června do 11. července byla zaznamenána čtyři ohniska. Všechny případy se vyskytly v okrese Ústí nad Orlicí a byly dávány do souvislosti se zavlečením prostřednictví kontaminované podestýlky a následně prostřednictvím nežádoucích kontaktů osob. Je tedy při této příležitosti vhodné chovatele opět upozornit na nutnost věnovat zdravotnímu stavu chované drůbeže náležitou pozornost a bránit kontaktu s volně žijícími ptáky a "nepovolanými osobami".
Určitě je dle SVS vhodné zmínit, že ani když byla ptačí chřipka zavlečena do chovů drůbeže, nedošlo k poklesu spotřeby drůbežího masa, a to především proto, že orgány státního veterinárního dozoru přijaly neprodleně potřebná opatření, ohniska nákazy byla velmi rychle likvidována a nedošlo k dalšímu šíření nákazy. V této situaci se ukázalo, jaký význam měla účinná a pravdivá "krizové komunikace". Jen tak je totiž možné zabránit vzniku fám či poplašných zpráv; pouze tehdy, má-li spotřebitel dostatek informací, nepodléhá panice.
SVS tedy pro chovatele opakuje některé zásady a opatření, k minimalizaci přenosu nákazy:
• dodržovat zákaz vstupu nepovolaným osobám do hal a chovů drůbeže;
• dodržovat zoohygienické zásady v chovu;
• používat dezinfekční rohože před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu;
• zkontrolovat zasíťování oken a větracích otvorů, a tím zamezit vstup volně žijícímu ptactvu do hal;
• u chovů, kde je výběh, zamezit styk drůbeže s tažnými volně žijícími ptáky, a to omezit výběh, popřípadě vystavět zastřešené venkovní voliéry, minimálně však zabránit kontaktu volně žijících ptáků s krmením a napájecí vodou domácích ptáků;
• organizovat chov raději v uzavřených prostorách - halách a zamezit styku s volně žijícím ptactvem;
• hlásit místně příslušné krajské veterinární správě zvýšené a hromadné úhyny drůbeže, popřípadě i volně žijícího ptactva; nadále platí veterinární opatření, že chovatelé podnikatelé jsou povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě pokles v příjmu potravy a vody u chované drůbeže o více než 20 procent nebo pokles snášky o více než pět procent po dobu delší než dva dny, nebo úmrtnost vyšší než tři procenta týdně.
"Na základě loňských zkušeností lze očekávat, že chovatelé si jsou případných rizik dobře vědomi, a že budou doporučení SVS ve vlastním zájmu dodržovat," dodává Josef Duben.