close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

1 Jn 1,5 - 2,6 - O světle

2. června 2008 v 13:55 | Roman Cimbulka |  KÁZÁNÍ, PŘEDNÁŠKY
Bible 1. list Janův 1,5-2,6

5 A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy.
6 Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu.
7 Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.
8 Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.
9 Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.
10 Říkáme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.
1 Janův 2:1 Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.
2 On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.
3 Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání.
4 Kdo říká: `Poznal jsem ho´, a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy.
5 Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme.
6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.

O listu a Janovi

1. O listu

  • Autorem listu je apoštol Jan, který je po apoštolu Pavlovi druhým nejplodnějším pisatelem v Novém zákoně - 5 knih (Evangelium, 3 listy a kniha Zjevení); apoštol Pavel napsal 13 knih.
  • List byl napsán v Efezu mezi r. 85-90 n.l., ještě před Janovým vyhoštěním na ostrov Patmos. Adresáty jsou hlavně křesťané z pohanů v Malé Asii.
  • Jan píše pro povzbuzení víry a na obranu proti bludným učením - jedni popírali existenci hříchu; druzí, že PJ přišel v těle, a že je Bohem. Křesťanství už trvá déle než jednu generaci a někteří se přizpůsobovali světským měřítkům, proto Jan ukazuje, že toto není možné.
  • Hl. tématem listu je obecenství (velice blízké) Bohem.
  • Tři témata, které jsou i osnovou listu jsou Bůh jako: světlo (1.- 2. kap.)
láska (3.- 4.kap.)
život (5. kap.)
2. O Janovi
  • Byl následovníkem už Jana Křtitele.
  • Byl bratrancem PJ - Salome, jeho matka a Marie (Ježíšova matka) byli sestry. Příbuzný tedy byl s i Janem Křtitelem.
  • Jedním z prvních povolaných učedníků (Mt 4,21-22).
  • Jedním ze tří apoštolů nejbližších PJ (Mk 5,37; Mt 26,37; 17,1).
  • Jedním ze dvou, kteří připravovali poslední večeři (Lk 22,8).
  • Byl také učedníkem "kterého Ježíš miloval", a který ležel při této večeři na Jeho prsou (Jn 13,23; 20,2; 21,7.20)
  • Měl dva povahové rysy, které si jakoby zdánlivě odporovali. Na jednu stranu byl vášnivý, prudký a temperamentní - proto také byli s bratrem nazváni "synové hromu" - a na druhou stranu byl velice přemýšlivý, jemný a citlivý.
  • Oboje se odráží i v jeho teologii, i v tomto listu. Proto používá takové výrazové kontrasty, jako: světlo a tma; život a smrt; pravda a lež; láska a nenávist; spravedlnost a hřích.
  • Jan nedokázal být jen napolo nadšený a proto u něho neexistuje žádný odstín šedi, jen buď černá, nebo bílá.

Světlo

  1. Bůh je světlo

  • Tento náš oddíl je v první části listu pojednávající o Bohu jako o světlu. Světlo je obrazem dobra a svatosti. Tma pak obrazem hříchu.
  • Mluví tu o naší poslušnosti Bohu, jako o zůstávání ve světle.
  • Bůh nemá nic společného s tmou a tedy s hříchem. Není ho v něm ani kousek - v.1,5.
  • Je to tak, že tam kde je světlo, není tma. Tak to známe i z praxe. Když rozsvítíme v pokoji, není tam už tma. A když světlo zhasneme, je tam tma. Nikdy v pokoji není tma a světlo najednou.
  • Světlo také odhaluje jaké jsou věci ve skutečnosti. Ve tmě si je všechno podobné. Dobro vypadá podobně jako zlo. Zasvítí-li na ně ale světlo, je jasné oč jde. Hned je poznat dobro od zla. Zasvítí-li na ně světlo Boží svatosti, Božího slova, vše ukáže svou pravou tvář.
  1. Chození ve světle

  • Tento oddíl nás nabádá, abychom chodili ve světle.
  • Toto výstižné přirovnání nepochází od Jana. Už prorok Izajáš píše ve druhé kapitole svého proroctví: "Nuže dome Jákobův, choďme v Hospodinově světle!" (Iz 2,5)
  • Chodíme-li ve světle máme dobrý vztah s Pánem Bohem. Nic jej nenarušuje.
  • Naopak, jestliže nechodíme ve světle, náš vztah je narušený a to není vůbec dobré.
  • Jan dokonce říká, že jsme lháři, a že nečiníme pravdu, jestliže je náš vztah narušen hříchem.
  • Jde tady o náš vztah s Bohem. O společenství s Ním.
  • Máme-li společenství s Bohem znamená to, že nás krev Pána Ježíše očišťuje od každého hříchu. Není žádná překážka v tomto vztahu.
  • Hřích však znamená překážku.
  • Chození ve světle tedy znamená odstraňovat překážky ve vztahu mezi Bohem Otcem a námi.
  • Tak to učíme začínající ve víře. Říkáme jim: " Vyznáme-li své hříchy a odvrátíme-li se od nich, vydáme-li svůj život Pánu Ježíši, jsme spaseni. Bůh nás přijímá, jako své děti. Nic nás už neodloučí od tohoto postavení. Jde o postavení před Bohem Otcem. Zhřešíme-li, máme narušený vztah s Otcem, ale nemění to nic na našem postavení jako Božího dítěte."
  • Je to jako v rodině. Když syn, nebo dcera udělá něco co jim otec zakázal, naruší to jejich vzájemný vztah. Nic to ale nemění na tom, že jsou stále dětmi svých rodičů. Jde to ještě dát do pořádku.
  • Naruší to vztah, ne však jejich postavení. Tak je to i s námi a naším nebeským Otcem.
  • Chodit ve světle tedy znamená, žít podle Boží vůle a jeho měřítek a požadavků na nás.
  • Je to moc důležité a záleží na tom. Bohu to není jedno, naopak záleží mu na tom, abychom chodili ve světle!!!

Hřích

Dostáváme se za světa světla, tedy poslušnosti Bohu, do světa tmy, hříchu v.1,8nn .
1.Hřích je skutečný i pro křesťany
  • Jsme varováni, abychom si snad nemysleli, že když jsme se stali křesťany, hřích už není součástí našeho života. "…klamali bychom sami sebe" v.1,8.
  • Je pravda, že hřích už nad námi nemá tu moc co měl před naším obrácením. Ale stále na nás dotírá a my mnohdy podlehneme, i když máme zdroje moci jak mu odolat.
  • Naše hříšná přirozenost tu stále je a působí na nás. Obrácený křesťan si už však může vybrat, poslechne-li hlas Ducha svatého, nebo své hříšné přirozenosti. Nevěřící nemají na výběr, nemají zdroje, které jsou jen v Pánu Ježíši.
  • Extrémem v době napsání listu byl názor, že hřích neexistuje a tudíž můžeme dělat cokoli aniž bychom zhřešili.
  • Obávám se, že mnozí lidé dnes mají podobné názory. Ať už v církvi, nebo mimo ni.
  • Jan zdůrazňuje: "Hřích tu je, pozor na něj!!! Narušuje náš vztah s Bohem!!!"
2. Co s ním
  • Hřích tu tedy je. Co ale teď s ním?
  • Jan říká: "To vám píšu, abyste nehřešili."v. 2,1. No dobře. Snažíme se nehřešit, ale co když přeci jen zhřešíme. Co když nás hřích přemůže a my podlehneme jeho svodu. Co s tím potom? Už nikdy nebudeme moci mít dobrý vztah s Bohem? Přijdeme o své spasení? Ne!!! Rozhodně ne!!! - je tu cesta zpět.
  • Jak na to, když zhřešíme nám říká v. 1,9, který mnozí známe z paměti: "Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti."
  • To je cesta. Doznávat, vyznávat, nebo chcete-li přiznávat své hříchy. A to dvojím způsobem.
  • Samozřejmě Bohu. Ale také jeden druhému Jk 5,16 "Vyznávejte hříchy jeden druhému…"
  • Myslím, že toto nám chybí. Nevím jestli vyznáváme hříchy PB. To ví každý nejlépe sám. Ale vyznávat hříchy jeden druhému? Kdy naposledy jste vyznali svůj hřích někomu druhému? Kdy naposledy někdo povstal ve shromáždění a řekl: "Bratři a sestry, zhřešil jsem v tom a v tom. Odpuisťte mi."?
  • Obávám se, že bychom byli velice překvapeni, kdyby se to stalo. Asi bychom si říkali: "No to je hrozný hříšník. To si říká křesťan? Takhle hřešit a ještě se k tomu veřejně přiznat. To je neslýchané."
  • Ale v tom se mýlíme. Děláme takto, jako by hřích nebyl. Děláme, jako bychom nehřešili, když hřích nevyznáváme. Jan říká: "…děláme tak z Boha lháře a Jeho slovo v nás není."
  • My máme vyznávat hříchy a to i ve shromáždění. Je špatně, že to neděláme. Když vyznáme před druhými svůj hřích, dáme si příště velký pozor podlehnout stejnému pokušení. Je to zavazující do dalších bojů s hříchem.
  • Jedině když vyznáváme náš hřích a opouštíme ho, jsme od něho očišťováni, a náš narušený vztah s Pánem i druhými se napravuje.
  1. Zůstávání v Pánu Ježíši

  • Máme zůstávat v Pánu Ježíši = mýt dobrý vztah s Bohem Otcem = chodit ve světle.
  • Zůstávat v Pánu Ježíši tak, že zachováváme Jeho přikázání, a že žijeme jako On.
  • Jak žít jako Pán Ježíš? Máme se stát tesaři, shromáždit 12 učedníků a nakonec se dát ukřižovat? Ne to není ten správný význam těchto slov.
  • Myslím, že správný význam je, abychom byli poslušní Otce v nebi, tak jako byl poslušný PJ. Tedy ve všem.
  • Tak si můžeme být jisti, že v něm zůstáváme, když zachováváme Jeho přikázání. Pak v nás Boží láska dosahuje svého cíle. Připodobňovat se Pánu Ježíši svým charakterem.
Závěr:
  • Pozor na hřích, narušuje náš vztah s Bohem!!! Má stále ještě svou moc.
  • Zhřešíme-li, vyznejme své pochybení, Bohu i bratřím a sestrám.
  • Zůstávejme v Pánu Ježíši, přisvojujme si Jeho charakter a plňme Jeho přikázání.
  • Takto nebude nic překážet našemu vztahu s Otcem a budeme v Jeho světle stále.
Amen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.