close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

MÝTY A LEGENDY: Buddha, buddha, Budha ...

29. června 2008 v 16:39 | Jaroslav D. Ptáček |  ČLÁNKY
Buddha, buddha, Budha. První slovo s velkým písmenem označuje jméno historického Buddhy t.z. Siddhárthu Gautamu z rodu Šákjů. Druhé slovo ve kterém je malé "b" označuje většinou člověka, který dosáhl stavu blaženosti, pochopil Dharmu, je osvícen etc. A Budha (ve slovu je jen jedno "d") znamená "moudrý" a jako bůh personifikuje v hindských mýtech planetu Merkur. Je znázorňován jak jede na lvu nebo jak jede na povozu, který je tažen osmi rudohnědými koni. Tento Budha nemá pochopitelně nic společného s Buddhou Gautamou.

DALŠÍ JMÉNA A SYNONYMA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ:
PROBUZENÝ (toto přízvisko se udělovalo tomu člověku, který prohlédl, který se dobral nejvyššího vědění, který se dobral k pravé podstatě jevů etc.);
PROCITNUVŠÍ;
GOTAMA;
SIDDHÁRTHA GAUTAMA (jméno historického buddhy jenž žil pravděpodobně 563 až 483 před naším letopočtem);
ŠÁKJAMUNI (mudrc z rodu Šákjů (další jméno historického Buddhy, který pocházel z Gautamovské větve rodu Šákjů);
DEVÁTÉ VTĚLENÍ BOHA VIŠNUA
etc.


RODIČE
Siddhártha Gautama (historický Buddha) se narodil pravděpodobně v roce 564 před naším letopočtem (některé prameny uvádějí i rok 563 před naším letopočtem) ve městě Kapilavastu, což bylo tehdy hlavní město království Šákja. Toto město leželo pod Himájem na území dnešného státu Nepál. Jeho otec byl králem kmenové republiky Šákjů a jako král byl volen. Jmenoval se Šuddhódana. Siddhárthovou matkou byla Mája. Některé prameny uvádějí jako jeho matku Mahápralání. To je zapříčiněno tím, že jeho matka Mája zemřela brzy po porodu a o chlapce se starala Mahápralání, která jej vychovávala a byla druhou ženou krále Šuddhódany. Otec Siddhárthu Gautamu izoloval ve svém království a snažil se, aby nepoznal skutečnost tohoto světa, takže ho obklopoval pouze tím, co vyvolávalo radost.


MANŽELKY
Některé prameny uvádějí, že Siddhártha Gautama měl dvě manželky a někde se můžeme dočíst, že měl manželky tři. Většinou se jako jeho ženy uvádějí Jašódhara a Gópa. Jašódhara porodila syna Ráhulu (někde se naopak uvádí, že syna porodila Gópa).


CESTA
Jak jsem již uvedl výše, tak jako chlapec měl šťastné dětsví. Až později Siddhártha Gautama poznává mimo zdi otcova království i odvrácené stránky života e.c. utrpení, stáří a smrt. A proto se Siddhártha Gautama vydává hledat cestu po které by mohl kráčet (obrazně řečeno). Věnuje se i aketickému stylu života a některé prameny tuto část jeho životě popisují až do krajností a uvádějí, že se s mnichy v lese válel ve výkalech a dokonce je i jedl - a to všechno proto, aby se vymanil tomuto světu ve kterém je utrpení. Až později pochopil, že tyto extrémy nemají žádného smyslu a že ani nemá smyslu život v bohatství, tak ho ho zažil izolován když byl chlapec. Siddhártha Gautama pochopil, že jediná možná cesta je středem - zlatá střední cesta. Tehdy začal pozorovat sám sebe, své emoce, "nahlížel" do sebe sama. Výstižně o tom píše Giulio Cesare Giacobbe:
"Viděl, že se rodí a mizí v nepřetržitém proudu, objevil, že pravou podstatou skutečnosti je neustálá proměna ... nic nemůže existovat bez bytí všeho ostatního a že všechno je propojeno do všezahrnující sítě vzájemné závislosti a všeobecné reciproční příčinnosti."


ČTYŘI VZNEŠENÉ PRAVDY (dle Suttapitaka, Madždžhima - nikája, Saččavibhanga - sutta)
První vznešená pravda je existence utrpení, jelikož narození, stáří i smrt jsou utrpením. Smutek, hněv, závist, strach, chtivost, obavy jsou taktéž utrpením.
Když milujeme tak v nepřítomnosti toho, koho (nebo co) milujeme, prožíváme utrpení.
Když nenávidíme, tak v přítomnosti toho, koho (nebo co) nenávidíme, prožíváme utrpení.
Druhá vznešená pravda je příčina utrpení a tou je lpění, které je způsobeno nevědomostí, která je způsobena neznalostí toho, že realita je proměnlivá.
Třetí vznešená pravda je zánik utrpení, kterého můžeme dosáhnout tím, že necháme zaniknout příčinu tohoto utpení, což je nevědomost a lpění. Není-li nevědomosti a lpění, tak nemůže být ani utrpení.
Čtvrtá vznešená pravda je to, že je cesta vedoucí k zániku utrpení (resp. Osm vznešených cest).


OSM VZNEŠENÝCH CEST (dle Suttapitaka, Madždžhima - nikája, Arijaparíjésaná - sutta)
Cesta správného pohopení.
Cesta správného myšlení.
Cesta správného mluvení.
Cesta správného jednání.
Cesta správné volby prostředků na obživu.
Cesta správného úsilí.
Cesta správné duševní přítomnosti.
Cesta správné koncentrace.


Připravil: Jaroslav Demeter Ptáček


Použitá a doporučená literatura:
Jan Filipský: Encyklopedie indické mytologie (Nakladatelství Libri, Praha 2007)
Giulio Ceasare Giacobbe: Come diventare un buddha in cinque serttimane (Miláno 2005);
Madždžhima - nikája;
Arijaparíjésaná - sutta;
Saččavibhanga - sutta;
Suttapitaka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.