"A Zeus dá uzavřít do jeskyň severák s větry, rozhánějícími mraky a vypouští jižní vítr. Jižní vítr zamává mokrými křídly a vzlétne, na čele mu sedí hustá mlha a z šedivých vousů mu stéká déšť. Pravicí tiskne a trhá temná mračna a vypouští vodní přívaly.. Bůh Poseidon pomáhá svému bratru Diovi. Svolá všechny bohy všech řek a poručí jim, aby se dali proti proudům vystoupit z břehů, aby strhávali hráze a poslali vlny do lidských příbytků ... "
(Eduard Petiška: Řecké báje a pověsti, kapitola "Potopa")
(Eduard Petiška: Řecké báje a pověsti, kapitola "Potopa")
DALŠÍ JMÉNA UŽÍVANÁ V JINÉM KRAJI ČI V JINÉ DOBĚ, SYNONYMA:
ZEUS (pouze 1. pád);
DIA, DIEM etc (další pády);
DJAUS;
DJAUS PITAR;
JUPITER (římské synonymum);
IŠKUR (sice se jedná o sumerského boha bouřek, ale je mnohdy považován za synonymum Dia);
ADAD (bůh bouřek a přírodních živlů, jenž je taktéž považován za synonymum Dia);
TEŠUB (turecký bůh bouřek, který je taktéž někdy označován za synonymum Dia)
DIA, DIEM etc (další pády);
DJAUS;
DJAUS PITAR;
JUPITER (římské synonymum);
IŠKUR (sice se jedná o sumerského boha bouřek, ale je mnohdy považován za synonymum Dia);
ADAD (bůh bouřek a přírodních živlů, jenž je taktéž považován za synonymum Dia);
TEŠUB (turecký bůh bouřek, který je taktéž někdy označován za synonymum Dia)
BÚH
ZEUS je považován za hlavního boha na hoře Olymp;
ZEUS je považován za boha bouřek, hromů a blesků;
ZEUS je považován za boha práva a spravedlnosti;
ZEUS je považován za boha spravedlivého trestu;
ZEUS je považován za boha, jenž uměl předvídat budoucnost;
ZEUS je považován za boha síly;
ZEUS je považován za boha moudrosti;
ZEUS je považován za boha mraků a děště;
ZEUS je považován za boha zbraní (někdy označován i za boha boje a válek);
ŽENA DIA A JEHO DĚTI
Zeus měl za manželku bohyni Héru (mimo jiné ochránkyně manželského svazku).
Zeus měl dva syny: Area (boha války) a Héfaista (kováře bohů).
Zeus měl též jednu dceru: Hébé (bohyně mládí).
Area, Héfaista i Hébé splodil Zeus se svou ženou Hérou.
Zeus měl za manželku bohyni Héru (mimo jiné ochránkyně manželského svazku).
Zeus měl dva syny: Area (boha války) a Héfaista (kováře bohů).
Zeus měl též jednu dceru: Hébé (bohyně mládí).
Area, Héfaista i Hébé splodil Zeus se svou ženou Hérou.
Zeus měl i mnoho dětí mimo manželský svazek.
S bohyní Létó měl syna Apollóna (bůh světla, slunce, lékařství, lovu etc) a Artemidu (bohyně přírody, zvěře a lovu).
S Máiou měl syna Herma, který byl posel bohů, průvodce zemřelých, bůh cestovatelů, bůh stád, bůh obchodníků, podvodníků a zlodějů. narodil se Máie v arkadských horách v jeskyni Kylléné.
S Diónou měl dceru Afroditu, bohyni lásky. Dle jednoho mýtu byla dcerou Dia, dle druhého mýtu však bYla dcerou boha Urana: Zrozena byla z genitálií Urana, které mu odřízl Kronos a vhodil je do moře.
S Démetrou dceru Persefonu, která byla bohyně smrti a královna podsvětí.
Syn Héraklés, který byl původně člověkem, ale byl přijat mezi bohy.
Syn Dionýsos, který byl bohem vína, vinařství, tance, veselosti etc.
Syn Zéthos, který byl thébským králem a velkým silákem.
Syn Amfión, který byl dvojčetem Zéthose a vynikajícím hudebníkem.
Syn Polydeukés, silák a zápasník jenž byl synem Dia a manželky spartského krále Tyndarea Lédy.
Syn Mínos, syn Dia a Európy, nižší bůh podsvětí.
A další a další ...
JAK HO POZNÁME:
Většinou je zobrazován s vousem a do pů těla neoděn. Zobrazován je též na malbách jako velký záletník.
STŘEDISKA KULTU, PAMÁTKY
Střediskem kultu uctívání boha Dia byl celý antický řecký svět. Uctíván byl též na Sicílii a i v Malé Asii Pod jménem Jupiter byl uctíván ve starém Římě a jako Djaus byl uctíván v Indii a v některých částech Asie. Památky, které si dnes návštěvník může prohlédnout, najdeme například v Athénách. Dále jsou to sochy Dia exempli causa v chrámu Olympii z dílny Feidovy,která je pravděpodobně z pátého století před naším letopočtem. Tato socha je zhotovena ze zlata a slonoviny a byla považována za jeden ze sedmi divů světa. Právě proto byla převezena v pátém století našeho letopočtu do Konstantinopole. Tam však údajně záhadně zmizela. další známé sochy tohoto boha jsou e.c. Zeus z Artemísia (asi páté století před naším letopočtem) a Zeus Olympský (asi druhé století před naším letopočtem).
Střediskem kultu uctívání boha Dia byl celý antický řecký svět. Uctíván byl též na Sicílii a i v Malé Asii Pod jménem Jupiter byl uctíván ve starém Římě a jako Djaus byl uctíván v Indii a v některých částech Asie. Památky, které si dnes návštěvník může prohlédnout, najdeme například v Athénách. Dále jsou to sochy Dia exempli causa v chrámu Olympii z dílny Feidovy,která je pravděpodobně z pátého století před naším letopočtem. Tato socha je zhotovena ze zlata a slonoviny a byla považována za jeden ze sedmi divů světa. Právě proto byla převezena v pátém století našeho letopočtu do Konstantinopole. Tam však údajně záhadně zmizela. další známé sochy tohoto boha jsou e.c. Zeus z Artemísia (asi páté století před naším letopočtem) a Zeus Olympský (asi druhé století před naším letopočtem).
ZEUS A BISEXUALITA
Krom toho, že měl Zeus svou za svou ženu bohyni Héru (která byla paradoxně bohyní manželského svazku), měl i mnoho milenek (bohyní a žen ze světa lidského. Ale nejenom počtem milenek Zeus proslul v mýtech. Též i počtem milenců, protože Zeus vykazoval v mýtech bisexualitu. Například ho okouzlil Ganyméd, což byl syn dardanského krále Tróa.
Připravil Jaroslav Demeter Ptáček
Použitá literatura:
Igor Lisový: Věčné město bohyně Athény (Regia 2005);
Michael Jordan: Encyklopedie bohů (Volvox Globator 1997);
Eduard Petiška: Staré řecké báje a pověsti (Státní nakladatelství dětské knihy Praha 1964)
bhbgbbhbhbhbhbhbhb