Rybník Jordán byl založen v roce 1492 . Vznikl tím, že byl přehražen Tismenický potok (znám i pod jménem Košínký), který ústí do řeky Lužnice. Jedná se o nejstarší údolní přehradu v Čechách, která má plochu padesát hektarů. Táborští již po generace vyprávějí mnoho povídaček o tomto rybníku. O pokladu, který je údajně na dně v nacistickém vlaku, který spadl do Jordána v době druhé světové války, o příšeře, která zde plave pod hladinou, o rytíři a jeho koni, který zde je slyšet hlavně prý za bouřek a mnoho dalších legend.
ZÁTOKA RYTÍŘ
Zátoka Rytíř je nejhlubší místo rybníku Jordán. Dle legend je tato zátoka prý stejně hluboká, jako je vysoká věž katolického kostela na Žižkově náměstí. Pravda je však jiná. Pravděpodobná hloubka na tomto místě je asi 12,5 metrů. Název Rytíř dostalo toto místo dle skály, která se tyčí nad hladinou rybníku. Této skále se takto údajně říká proto, že tu i s koněm spadl švédský voják v době, kdy v Táboře byla Švédská armáda. Dle jiné legendy to však nebyl švédský voják, ale husitský rytíř, který tudy pronásledoval jelena. Jelen skočil z vysoké skály a rytíř spadl za ním a zabil se. Ať tak, či onak, jméno "Rytíř" této skále zůstalo po generace až do naší doby. Kolem této skály se však "točí" i další legendy. Když je déšť či bouře nad Jordánem, tak se duch onoho rytíře i duch jeho koně probouzejí a jsou zde slyšet. Proto prý není dobré se zde zdržovat, a už vůbec ne při bouřce. Někdo dokonce tvrdí, že se zde kůň i rytíř zjevují (dle jedné verze za bouřek a dle druhé verze i v noci).
ALE !
Skála Rytíř, louka u této skály a břehy pod skálou se dnes stávají místem, kde se často koupají obyvatelé Tábora, ale i obyvatelé obce Čekanice, která je asi 500 metrů od tohoto "prokletého" místa. Na skále jsem se byl několikrát podívat i za bouřek. Procházel jsem se kolem onoho místa i kolem skal bývalého lomu, který je pár metrů nad skálou. A světe div se - nespatřil jsem ani rytíře, ani koně, neslyšel jsem žádné divné zvuky. Jediné co jsem slyšel byla bouře, hromy a dopadající déšť na temnou hladinu rybníka Jordán. Ale jedno se musí tomuto místu přiznat: při bouřce je nádherné, paranormální, romantické a krásně temné a strašidelné.
TÁBORSKÁ LOCHNESKA ?
Další povídačkou o rybníku Jordán je celkem novodobá legenda o tom, že pod hladinou žije příšera - něco na způsob Lochnesky. I mnoho lidí dnes tvrdí, že se jich při koupání v Jordáně něco nepříjemného a velkého dotklo. Někteří lidé zase vyprávějí o tom, že je něco "osprchovalo" při procházce po břehu. Občas se tu skutečně stává to, že když stojíte na břehu těsně nad hladinou, tak se vynoří "něco" a ošplouchne vás to. Občas vás to pořádně může vystrašit (můžu to potvrdit i já i můj pes). Ale hledat za tím nějakou obludu, příšeru, Lochnesku a podobně, to je nesmysl. V Jordáně žijí ryby a hojně se tu rybaří. Žil tu (prý od roku 2002 již nežije) abnormálně velký sumec. A i dnes, pokud na hladinu svítí slunce, můžete spatřit v jeho žáru těsně pod hladinou krásné a velké ryby.
POKLAD NACISTICKÉ ARMÁDY
Když jsem byl ještě dítě, tak se vyprávělo o tom, že pod hladinou Jordánu skončil koncem druhé světové války nacistický vlak, který spadl z kolejiště, které vede nad rybníkem. A tak skončilo pod hladinou několik tanků, ale i poklad. Legendy však blíže nevysvětlují, jaký poklad to má být. Ač se tento příběh o nacistickém vlaku povídá i dnes, pravda je taková, že nikdy nikdo pod hladinou nenašel nic, co by tuto legendu potvrzovalo. Existují mapy dna rybníku Jordán a často se zde potápějí potapěči - ale kde nic, tu nic...
Jaroslav Demeter Ptáček
Zdroje, použitá a doporučená literatura:
Výpovědi obyvatel okresu Tábor;
Kateřina Sučková, Roman Abušinov: Kamenný klíč k hradům, zámkům a dalším zpřístupněným památkám v České republice (Příbram 2005);
Jaroslav Wimmer: Pověsti z Táborska (Město Chýnov 2006).
Výpovědi obyvatel okresu Tábor;
Kateřina Sučková, Roman Abušinov: Kamenný klíč k hradům, zámkům a dalším zpřístupněným památkám v České republice (Příbram 2005);
Jaroslav Wimmer: Pověsti z Táborska (Město Chýnov 2006).